20. Sázka

8. května 2010 v 14:41 | Nemesis
20. kapitola
Sázka

Bledý jako stěna stanul ve dveřích velké síně. Stočili se na něj pohledy všech přítomných. Nebelvírští ho začali hecovat, Zmijozelští se mu chechtali a zbytek skandoval jeho jméno. Harry se pokusil vycouvat ze síně, ale dva páry rukou mu to nedovolili. Počkat dva páry? Vždyť za ním stála jenom Monica. Pak mu došlo, komu patřili druhé dvě. "Annien, zabij jí!" Poručil neviditelné blondýnce. Ta radši dělala, jako že to přeslechla. "To jsi to musela všem vykecat?" Ozval se znovu Harry. Monica mlčky přikývla. Harry zakňučel.
Nadechl se a sundal si hábit, pak si pomalu stáhnul i tričko, přičemž po něm začala valná většina dívčího osazenstva slintat. Usoudil, že by to mohlo stačit, ale Monica ho přidržela. "Ještě kalhoty, broučku." Zašeptala mu do ucha s úsměvem. Harry se podíval nejdřív na své kalhoty, pak na slintající studentky, Monicu, Brumbála, slintající studentky, Brumbála, kalhoty, studentky, kalhoty…až se odhodlal k tomu poslednímu. Rychlím pohybem si rozepnul kalhoty a…Monica mu podala něco neurčitého růžového. "Co to je?" Optal se zděšeně. "Šortky. To aby se na tebe ty slintající ježibaby nevrhli." Vysvětlila Monica. "Proč jsou růžový, Monico?" Jmenovaná se zašklebila. "Copak se ti nelíbí?" Harry se naštval a vytáhl hůlku. Monica už si chvíli myslela, že jí chce zaklít do něčeho dost nechutnýho, ale nestalo se tak. Harry namířil hůlkou na šortky a něco zamumlal. Ty rázem změnili barvu na černou a on si je s úsměvem oblékl.
Pak opět stočil pohled na slintající studentky a opatrně se postavil na ruce. Chvilku balancoval, ale pak to ustál a pomalu začal obcházet celou síň.
Annien s úsměvem sledovala, jak chlapec, který přežil balancuje na rukou. Když už si myslela, že spadne, něco pošeptala do větru a vzduch Harryho zase správně vyvážil. Ze všech stran se ozývalo buď skandování Haryho jména, nebo šeptání ohromených studentů. Harry oparně procházel kolem Snapea a ještě se na něj stihl zašklebit. Když opět došel k východu ze síně, seskočil na nohy a ze všech stran se ozval ohlušující potlesk. Dokonce i pár Zmijozelských děvčat nadšeně tleskalo.
Harry si k sobě přitáhl Monicu, která už se chtěla co nejrychleji zdekovat. "Teď jdeš ty, zlato." Oplatil jí to. "A mimochodem, nevíš kde mám oblečení?" Optal se. Monica se zasmála. "Někde v davu, Pottříčku." A vydala se napříč velkou síní až ke stolu profesorů.
Harry jí v polovině síně dohonil. Máchl hůlkou a její oblečení se zbarvilo do růžové. Společně s většinou přítomných vyprskl smíchy, ale pak se snažil co nejrychleji dostat z dosahu svojí kamarádky. Ta s útrpným výrazem došla až ke stolu a namířila si to rovnou ke Snapeovi. Ten nedokázal udržet svojí ledovou masku a překvapeně zamrkal. Monica se zastavila přesně před ním a lehce se uklonila. "Smím prosit?" Optala se. Snape se na ni nejdříve podíval jako na blázna, ale pak se ušklíbl. "Ale samozřejmě, slečno." Harry vyprskl smíchy, Monica viděla rudě, Snape se šklebil a zbytek se na to díval s otevřenou pusou.
Monica se Snapem vystoupili do prostředku síně a začali pomalým ploužákem. Shodou okolností uměli oba docela slušně tancovat, a tak si vzájemně nepošlapali nohy. Asi po dvou minutách tance Monica usoudila, že už by to mohlo stačit a bleskově utekla pryč. To vyvolalo u Harryho další záchvat smíchu. Snape došel až k němu a naštvaně si odkašlal. "Co to mělo znamenat, Pottere!" Vyštěkl po něm. "Sázka." Odpověděl klidně Harry. "Zítra v sedm u mě v kabinetu i s vaší přítelkyní, Pottere." Zavrčel Snape. Harry se ušklíbl. "To už mě má zamluveného profesorka McGonagalová." Snape vypadal, že brzy vybuchne vzteky. "Tak v devět u mě!" Hádal se Snape. "To už ho mám já." Usmála se Tormentová. "Vidíte jaký je o mě zájem. Lístky zdarma do vyprodání zásob." Zakřičel na celou síň Harry. Snape byl rudý vztekem. "Jste stejně arogantní jako váš otec, Pottere." Zařval. Jmenovaný měl chuť po Snapeovi skočit, ale ovládl se. "Takže pozítří v sedm hodin ve vašem kabinetu. Budu se těšit." Usmál se sladce Harry. "Jo a abych nezapomněl, na prvním rande mám rád k pití máslový ležák, čokoládu jako předkrm, nudlovou polévku jako vedlejší chod, jako hlavní chod palačinky a puding jako dezert. Platíte vy." Zašklebil se Harry a vyběhl z velké síně. Celá síň s výjimkou Snapea se válela po zemi v záchvatu smíchu. Profesoři se to nejdříve snažili zamaskovat, ale bylo to zbytečné. Srabus rozzuřeně vypochodoval ze síně a zamířil do sklepení.

Harry čekal před učebnou Dějin čar a kouzel na profesora Binnse, když se k němu přihrnulo stádo jeho obdivovatelek. Z toho ho zachránili Ron s Monicou, kteří se stali pro tentokrát jeho bodyguardy. "Harry, trhnul jsi rekord!" Jásal Ron. Jmenovaný se na něj nechápavě podíval. "Ještě jsi nepřijel od školy a měl jsi první trest, učíme se první den a máš další dva! No není to bomba? To se Fredovi nikdy nepovedlo. Jeho rekord byl jeden trest první den. Jsi super! Naučíš mě to?" Vychrlil na něj. Harry se tomu musel zasmát. "To je jasný, že tě to naučím." "Jsi fakt kámoš." Pochválil ho Ron a rozhodl se, že k nim přitáhne i Hermionu, která radši dělala, že je nezná.
"Mio, vždyť je to jenom legrace." Chlácholil svoji kamarádku. "Jo, ale můžou ho za to vyhodit ze školy! Odsekla Hermiona. "No a?" Optal se s úsměvem Harry, který k nim zrovna pobaveně doplachtil. Mia se zhrozila. "No a? Oni tě můžou vyhodit ze školy a ty řekneš no a?..." Vyjela po něm, ale Harry jí přerušil. "Hermiono! Voldemorta jsem něco jako poslední schod k ovládnutí celého světa. Pro něho jsem zároveň sok i trofej. Říkal jsem ti někdy o zrcadlu z Erisedu?" Mia přikývla a Harry pokračoval. "Já tam vidím rodiče, Ron sebe se školním pohárem a Voldemort by tam viděl mojí hlavu nabodnutou na kůlu u svého trůnu! Myslíš si, že mě v téhle době zajímají OVCE?" Grangerová neodpověděla. Přebírala si v hlavě, co teď slyšela. Vždyť je to pravda! V čem mu OVCE pomůžou při boji proti Voldemortovi? K ničemu! Všem jsou nám momentálně nanic. Pak se usmála. "Jdu do toho s vámi!" Vykřikla a na důkaz svých slov švihla hůlkou. Malfoy, který se dlouho zbavoval modré barvy od Harryho, teď měl vlasy brčálově zelené. Všichni kromě Draca a jeho dvou goril se tlemili a jinak tomu nebylo ani na hodině dějin.
Tentokrát nikdo nespal, protože naše partička celou dobu zdobila učebnu a předělávala jí k obrazu svému. Na konci hodiny byli po stěnách portréty většiny studentů i profesorů, ale lehce vylepšené. Například Snape tam měl mašli v zářivě růžových vlasech, Parvati byla lehce EMO a Crabbe by se dal srovnat s Marfuškou.
Celá škola se chodila do unikátní učebny dívat a s radostí hledala svůj portrét. Všem bylo jasné, kdo se o novou výzdobu postaral a ti umělci měli dnes o zábavu postaráno. Když se konečně Harry s Monicou dostali z davu otravných gratulantů, bylo za deset minut čtyři. "Harry dělej!" Zakřičela Monica a běžela do Nebelvírské věže. Převlékla se do černých kalhot a bílého trička, přes to, si nasadila smrtjedský plášť a čekala na Harryho.
Harry se oblékl stejně jako Monica, s tím rozdílem, že byl v černém od hlavy až k patě. Nandali si kápě a vyšli kolem Buclaté dámy na chodbu. Tam se zrovna honili dva prvňáčci, ale když je uviděli utekli. "Co to do nich vjelo?" Optala se polohlasně Monica. "Vypadáš strašlivě." Poučil jí Harry.
Došli až před KNP za veselého rozhovoru. Tam jim ale zmrzli úsměvy na rtech. Za sebou uviděli ty dva prvňáky a celý učitelský sbor včetně Brumbála. "Tady jsou! To jsou ti smrtijedi!" Křičel jeden. Harry s Monicou se otočili směrem k profesorům. "Co budeme dělat?" Poslala Monica Harrymu myšlenku. Harry se zamyslel. "V každém případě se musíme chovat jako smrtijedi! Ty zatím nenápadně třikrát projdi kolem zdi a něco si přej. Já se budu bavit s Brumbálem." Monica se nadechla. "Tak jo! Jdeme na to!" "Zdravím Brumbále!" Zavrčel ledově Harry. Na Brumbálovi bylo vidět, že je docela nervózní. Nikdo s přítomných nevěděl, jak se mohli ti smrtijedi dostat do hradu. Harry si dával pozor na to, aby jim nebylo vidět pod kápě. "My se známe?" Opáčil. "Ale samozřejmě, kdo by neznal všemocného Brumbála." Odpověděl Harry s ironií v hlase. "Jakpak se má Pottříček?" Optal se. Brumbál se usmál. "Vy nejste smrtijedi." Poznamenal. Harry ztuhnul, ale nedal to na sobě znát.
Kouzlem si vyměnil čočky za šedé a pomyslel na podobu Luciuse Malfoye. Pak si nechal spadnout kápi. Monica už si myslela, že se zbláznil, ale když viděla tvář Malfoye úžasem otevřela pusu. Pak se vzpamatovala a doufala, že jsou všichni dost zabavení Harrym a jí si nikdo nevšimne. Udělala první krok. Nikdo si toho nevšiml. Neslyšně prošla kolem zdi tam a zpátky, tam…zpátky,.
Mezitím, co Monica otevírala KNP, Harry si tiše nadával, co to zase ztropil za poprask. "Opravdu si myslíte, že nejsem smrtijed, Brumbále?" Optal se s pohrdáním v hlase. Teď byl ředitel v koncích. "Copak tě sem přivádí, Luciusi?" Zeptal se. Harry se ušklíbl. "Potter." Odpověděl na rovinu. "Ale Pán nás svolává, bohužel vás budu muset opustit." Jakmile to dořekl, ve zdi se utvořili dveře a oba "smrtijedi" vklouzli dovnitř.
Tam už na ně čekala Annien. Když uviděla vejít Malfoye, vyndala hůlku, ale když se jí před očima změnil do Harryho Pottera, oddechla si. "Vyděsil si mě, Harry." Vyčetla mu. "To já rád!" Odpověděl zmiňovaný. "Tak jdeme, ne? Zeptala se Annien. "Kudy?" Optali se ty dva. Annien jim nechápavě odpověděla "Dveřmi." Na to okamžitě zareagoval Harry "To nejde, tam je Brumbál." Annien ho sjela naštvaným pohledem. "Vy jste se takhle producírovali po škole?" Zajímala se. Monica přikývla. "Vtom případě se tohle dalo očekávat." Zavrčela a pomyslela na křeslo, které jí komnata okamžitě poskytla. Harry ji následoval. Monica zavrčela něco o neschopných idiotech a chtěla po komnatě východ někam do Prasinek. K údivu všech přítomných se před Monicou objevili dveře. Nadšeně vypískla a otevřela je.Uviděla jakýsi hostinec. Bez otálení vstoupila dovnitř.
Poznala to tu. Zrovna vešla do hostince u Prasečí hlavy. Měla na hlavě kápi, ale zde to bylo normální. Po chvíli se za ní vynořil další zakuklenec. Usoudila, že je to Annien. Nechtěla jí tu oslovovat jménem a tak se jí optala. "Kam teď?" Zakuklenec se zasmál a vyslal někam do neznáma cruciatus. Monica se naštvala. "Co si myslíš, že děláš?" Vyjela po něm. Zakuklenec na ní naštvaně vyštěkl. "Ty nevíš co poručil náš pán?" Monica ztuhla. Tohle je opravdový smrtijed. Namířila hůlkou na nějakého opilého chlápka a zašeptala "crucio". Když se dotyčný začal pod kletbou neuvěřitelně smát, uvědomila si, že se jí to jaksi nepovedlo. To jí docela naštvalo a namířila hůlkou na smrtijeda. Ten to ani nestačil zaregistrovat a už se zmítal na zemi v bolestné agónii. Nekřičel, ale to mu dlouho nevydrželo.
"Nováček" odfrkla si. "Co to tu provádíš?" Optal se někdo za ní. "Mučím neschopného smrtijeda." Odpověděla popravdě. "Ty jsi ale proradná smrtijedská svině!" Oznámil jí pobaveně neznámí. Podle hlasu poznala Harryho. Spojila se sním myšlenkami. "Harry, tohle je fakt smrtijed a já nejdřív myslela, že je to Annien." Harry ztuhnul. "Co jsi mu řekla?" Optal se. "Nic." Zavrčela na něj podrážděně. "Kde je Annien?" Optala se. Harry pokrčil rameny. "Nevím, mě to vyplivlo o krámek vedle." Odpověděl a namířil hůlkou na smrtijeda. Zašeptal "imperio" a smrtijed poslušně vstal. Pak je ze skelným výrazem následoval ve z hostince. Tam zuřila bitva. "Jak jí chceš najít?" optala se Monica. Harry neodpověděl a spojil se s Annien myšlenkami. "Kde jsi?" Optal se. "Anglie - Prasinky - ulička vedle hostince U Prasečí hlavy." Obeznámila je Annien se svojí polohou nahlas. "Harry, neříkala už jsem ti někdy, že si nemáš půjčovat hračky? Okamžitě to vrať majiteli." Zavrčela Annien. Harry se na ní omluvně podíval a nakázal smrtijedovi, ať se vrátí za svým páníčkem a vyřídí mu pozdrav od Harryho Pottera. Poté se Annien oba chytli a nechali se přemístit do neznáma.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.