23. Vyšetřování

9. května 2010 v 14:20 | Nemesis
23. kapitola
Vyšetřování

Úterní probuzení, nebylo pro nikoho, kdo se zúčastnil přestřelky nijak příjemné. Monica a Harry se promrzlí probudili na astronomické věži. Mladý Potter měl k tomu ještě pěknou kocovinu, která ale zdaleka nedosahovala toho, jak na tom byla Annien s Matthewem. Druhý jmenovaný, usnul asi ve tři hodiny ráno u krbu v letním sídle Blacků a Blacková na tom nebyla o nic lépe. Ta se dnes probudila rozlámaná v křesle. Uregen, který byl celý včerejší večer celkem střízlivý, byl bohužel použit jako polštář pro Matthewa a ten se ho nehodlal v žádném případě vzdát. Proto upír usnul ve vyčarovaném spacáku, asi až o dvě hodiny později, protože černokněžníkovo chrápání by probudilo i mrtvého.
Tanya, která byla odvedena opilou Annien do tohoto domu, si spokojeně ustlala v pokoji pro hosty, kde se k jejímu zděšení, probudila společně s pětimetrovou krajtou tygrovitou. Remuse a Billa, čekal po ránu šok, když byli probuzeni proudem studené vody na podlaze hostince U Prasečí hlavy, o což se postaral Aberforth Brumbál. Starý hostinský celou noc nespal, protože vyřizoval žaloby obyvatel Prasinek, za rušení nočního klidu. Mundungus Fletcher se probudil na Bradavické ošetřovně, kam se po menší bitce s pár černokněžníky doplahočil a jakmile otevřel oči, už měl před sebou asi deset lektvarů nejrůznějších barev. Nakonec, tu byl ještě Severus Snape, který se probudil v jednom z pokojů hostince s jednou moc pěknou čarodějkou v obětí.

V Bradavicích vládl po ránu hrozný zmatek. Po celém hradě a jeho okolí pobíhali bystrozorové a členi Fénixova řádu. Hledali dva Nebelvírské studenty a dva profesory. Hermiona s Ronem už byli zoufalí a seděli se sklopenou hlavou u stolu ve Velké síni. "Kampak se nám Potter zatoulal?" Zakřičel posměšně na celou síň Draco Malfoy. "Hledal mě někdo?" Optal se klidně Harry, stojící Malfoyovi za zády. Dotyčný zbledl a vyděšeně se otočil. "Kde ses tu vzal?" Vyštěkl. "Přišel jsem dveřmi, tak to totiž většinou lidé dělají." Vysvětlil. "Oh, promiň! Kromě Malfoyů a domácích skřítků." Opravil se mladý Potter a s Monicou po boku došel až k Nebelvírskému stolu, kde si sedl ke svým dvou přátelům.
"Kde jsi byl?" Vyjela po něm Hermiona, ale pak mu skočila kolem krku. Když se odtrhla, napodobila jí Ginny. "Měli jsme o tebe strach." Zašeptala a Harryho do třetice obejmul Ron. "Kde ses toulal, kámo?" Optal se. Potter se tajemně usmál. "No, my jsme byli s Monicou, no, prostě jsme já a Monica…" Zakoktal, ale zachránila ho Hermiona. "Chápeme." Dodala s úsměvem. "Tak kde jste byli?" Zeptal se zvědavě Ron. Mia do něj šťouchla a pošeptala něco o tom, že je úplně tupej. "To sis nemohl vymyslet něco lepšího?" Ozvalo se Harrymu v hlavě. Dotyčný tiše syknul, čehož si všimla pouze Monica. "Copak je, Harry? Nebolí tě snad něco?" Optala se provokativně. "Ty nemáš kocovinu, tak laskavě zmlkni." Odpálkoval jí a naložil si na talíř pořádnou porci míchaných vajíček. Po celé síni se ozýval vzrušení šepot na téma Harry Potter a jeho zmizení.
Náhle celá Velká síň ztichla, když si to k učitelskému stolu rázoval profesor Snape a hned za ním profesorka Tormentová. Harry se prudce zvedl a zamířil si to k nim. Obávaný učitel lektvarů usedl na svojí židli a začal si mazat chleba máslem, když se kousek od něho ozvalo tiché "Ehm, ehm." Už si myslel, že se opět dostal do společnice té růžové ropuchy Umbridgeové, ale to co uviděl ho přinejmenším překvapilo. Stál před ním Harry Potter v celé své kráse. "Co potřebujete, Pottere?" Optal se chladně. "Lektvar proti kocovině." Odpověděl Harry na rovinu. "A to si myslíte, že vám ho jen tak dám?" Ušklíbl se profesor. "Ano." Řekl vážně Harry. "Ale to usvědčíte v tom, že jste včera byl v Prasinkách, já to řeknu řediteli a vy budete vyloučen, Pottere." Vysvětlil pohrdavě Snape. Jmenovaný klidně přikývl. "To ano, ale vy půjdeme se mnou. Brumbál se totiž dozví, na jakou stranu jste se tam postavil." "Ano dozví se, že jsem se postavil na stejnou stranu jako vy." Prohlásil Severus. "Pokud se Brumbálovi jenom slůvkem zmíníte, na jaké jsem byl straně, celá škola se dozví, s kým jste se dnes ráno probudil v posteli." Prohodil Harry nezaujatě. Snape zbledl, pokud je to ještě víc vůbec možné. Jak to mohl ten spratek zjistit? Položil si velice zajímavou otázku. Po pravdě to byla jedna čarodějnice z Fénixova řádu a Annien, která ústředí i přes svojí kocovinu odposlouchávala, se dozvěděla o překrásné noci právě se Snapem. "Pokud, se jen jediný kouzelník dozví o té noci, celý Fénixův řád i Pán zla se dozví o vašem umění nitrozpytu." Vyjednával dál profesor. "Fajn. Řekněte všem o nitrozpytu a Brumbál nějak náhodou narazí na doklad o vašem malém nelegálním obchůdku s nejmenovanými černokněžníky." Další spolehlivá informace od Annien. Snape je pro své lektvary ochoten i obchodovat na černém trhu. "Tady máte ten lektvar." Vyprskl rozzuřeně a odešel bez snídaně z velké síně. Harry nad tím jen zakroutil hlavou a zadíval se na lektvar. Je to opravdu ono? Vrtalo mu v hlavě. Potřeboval někoho, kdo by mu to ověřil, protože nevěřil Snapeovi a už vůbec ne naštvanému Snapeovi.
Došel tedy až k profesorce Obrany proti černé magii a podal jí lektvar. "Můžu se zeptat, jestli je to opravdu lektvar proti kocovině, paní profesorko?" Optal se slušně. Ta si ho prohlédla a pak lehce přičichla. "Já moc velká odbornice přes lektvary nejsem, ale tohle v žádném případě na kocovinu nebude. Doporučovala bych vám zkusit tento." A vytáhla vlastní lektvar. Harry si ho jen skepticky prohlédl a nedůvěřivě se na profesorku podíval. Ta pochopila a jedním lokem ho vypila. Harry usoudil, že to asi opravdu nebude jed a kopl do sebe další lahvičku, kterou mi podávala. Úleva se dostavila okamžitě. "Děkuji vám paní profesorko, jsem vám vděčný." Usmál se a ještě za sebou slyšel. "Jak Nebelvírské jednání." Ušklíbla se Tanya ironicky nad rozhovorem Harryho a Snapea.
Když si přisedl ke svým přátelům, začali všichni do jednoho vyzvídat. "Jen jsem si došel pro lektvar proti migréně." Odpověděl jednoduše a co nejrychleji se vypařil z velké síně. Dvě noci na hradě a ani jednou jsem ještě nespal v pokoji. Zasmál se a rázoval si to přímo do sklepení na hodinu lektvarů.
Opřel se o stěnu kousek od učebny a vytáhl knihu o černé magii. Byla začarovaná tak, aby pro ostatní kouzelníky vypadala jako kniha o famfrpálu, ale jak se říká - První zdání klame. Otevřel ji na začátku kapitoly 3. stupeň černé magie a začetl se do názvů kleteb a jejich účinků. Některé obzvlášť nechutné radši ani nedočetl do konce, protože by se mohlo stát, že by si jeho snídaně našla rychlou cestu z žaludku. Pomocí učebnice přeměňování, si vykouzlil malinkého pavoučka a namířil na něj hůlkou. "sculpome" zasyčel a z pavouka byli v tu ránu jen tři plátky pavoučího masa. To je nechutný! Zašklebil se a odvrátil hlavu. Pak ztuhl. Rázoval si to k němu obávaný profesor lektvarů.

Severus Snape zrovna seděl ve své kanceláři a nepřítomně se díval do ohně. Přemýšlel. Přemýšlel o chování Harryho Pottera. Změnil se, o tom není pochyb. Rozhovor Srabus vs. Potter dnes u snídaně byl čistě Zmijozelský. Vrtalo mu hlavou, jak se někdo takový mohl dostat do Nebelvíru. To bude tím "zachráncovským komplexem"
Ušklíbl se Snape, a protože bylo za minutu osm, rozhodl se otevřít třídu studentům.
Vylezl ze svého kabinetu a vydal se směrem ke třídě. Jaké překvapení ho čekalo, když poblíž třídy zahlédl jenom mladého Pottera. Překvapeně zamrkal, když Harry namířil hůlkou na pavouka a zasyčel kletbu z černé magie a málem mu vypadli oči z důlků, když pohlédl na "rozkrájeného pavouka". Rychlostí blesku se rozešel k Harrymu. "Co to mělo znamenat, Pottere?" Vyštěkl na něj. Harry na sobě nedal nic znát, ale byl značně vyděšený. Já jsem takovej idiot! Přístě musím být s tím kouzlením opatrnější. "Cvičil jsem kouzlo z černé magie, pane profesore." Odpověděl klidně na Snapeovu otázku. "A mohu vědět proč?" Ptal se profesor lektvarů dál. "Proti Voldemortovi je černá magie užitečnější než bílá." Řekl vážně. "Proč tak soudíte?" Nenechal se odbýt Snape. Harryho tenhle rozhovor začínal štvát. "Já se vám nemusím zpovídat!" Zasyčel a chystal se odejít, ale Snape ho rázně chytnul za ruku a odvedl ho do svého kabinetu.
Harry nasadil ledovou masku, kterou se naučil buď od Voldemorta, Malfoye, nebo právě od svého učitele lektvarů. Vzájemně se dívali do očí. Harry cítil, jak se mu snaží Snape dostat do hlavy. A proč bych mu to vlastně neměl dovolit? Optal se sám sebe a otevřel Snapeovi část svojí mysli. V té druhé byli totiž uschovány jeho vzpomínky na Annien a chvíle stráveně s ní. Už ví o tom, že umím nitrozpyt, nemusí vědět i o nitrobraně. Ušklíbl se. Cítil ve svojí hlavě jeho přítomnost, před očima se mu míhali vzpomínky ze svého života. Viděl spoustu vzpomínek, na které se mu dařilo díky obraně mysli zapomenout. Opět viděl umírat svoji matku, viděl sebe zavřeného v přístěnku pod schody, viděl jak mu Dursleyovi nedávali týden najíst, jak Ginny leží polomrtvá v tajemné komnatě, smrt Cedrica a v neposlední straně smrt Siriuse.
Snape nenašel potřebnou odpověď ohledně černé magie a nechal toho. Pohled mu padl na Harryho, klečícího na kolenou. V očích se mu odrážela bolest společně se zlobou. Nenávistně se podíval na profesora a ledově pronesl. "Tohle už nikdy nedělejte." Pak se zvednul a naštvaně přišel těsně k profesorovi. "Nikdy!" Zasyčel hadím jazykem a vrazil Snapeovi jednu do nosu. Elegantně se otočil a vyšel z kabinetu.

"Co to mělo znamenat?" Optala se Hermiona, když se Harry vyřítil z Velké síně. Ostatní pokrčili rameny. "Podle mě…" Začala Monica, ale přerušil jí náhlý příchod asi třiceti bystrozorů v závěsu za Brumbálem. Ředitel přeletěl síň pohledem a něco pošeptal svým společníkům. Dva z nich se vydali směrem k Monice a druzí dva k Tanye. Monica je nejdříve vyděšeně pozorovala, ale pak nasadila ledovou masku, kterou jí odmalička učili smrtijedi, kteří ji vychovávali. Dva muži v tmavě modrách hábitech s velkým "B" na zádech došli až k ní a jeden vyštěkl. "Vy, půjdete s námi, slečno." Každý ji vzal za jednu ruku jako na popravu jí odváděli z velké síně. Ona si jen celou síň měřila chladným pohledem, hodným rodiny Malfoyů.
Mezitím došli další dva bystrozorové i k Tanye a jeden jí nešetrně zkřížil ruce za zády. Tormentová se jen ušklíbla a kopla ho do rozkroku. Než se druhý stačil vzpamatovat, už se válel po zemi s rozbitým nosem. "Půjdu sama." Zavrčela na celou síň a s hrdým pohledem odkráčela až k Brumbálovi. "Nikdo neodejde z velké síně." Upozornil ještě studenty ředitel a odkráčel do svého kabinetu.
"Posaďte se." Vyzval Brumbál Tanyu s Monicou, když dorazili do jeho kabinetu. "Kde je Severus a Harry?" Optal se klidně. Obě čarodějky svorně pokrčili rameny. Tak jinak. Povzdechl si. "Jsou na hradě?" Ty dvě se po sobě podívali a Tanya odpověděla. "Ano, oba." "Jděte je hledat!" Nařídil Bradavický ředitel dvěma bystrozorům stojícím u dveří.
V kabinetu zavládlo ticho, které přerušilo až zaskřípění dveří a hlas jednoho z bystrozorů. "Našli jsme je." Obeznámil Brumbála a zmizel. O chvíli později se ve dveřích objevil chladně se tvářící Harry s dvěmi hůlkami zapíchnutými v zádech a naštvaný Snape, kterého z každé strany držela jedna gorila. Brumbál jim naznačil ať se posadí a oni tak učinili.
"Kde jste přes noc byli?" Zeptal se bez okolků čtveřice. "V Zapovězeném lese." Odpověděl mu na to okamžitě Harry. "A co jste tam dělali?" Ptal se dál. "Měl jsem tam školní trest." Odvětil bez zaváhání. "A co s tím má společného slečna Smithová, profesor Snape a profesorka Tormentová?" Optal se překvapený Brumbál. "Monica měla školní trest se mnou, Snape…" To jméno řekl s takovou nenávistí v hlase, že se všichni ostatní zachvěli. "…tam byl s námi, protože sháněl nějakou vzácnou bylinu, jejíž jméno si nepamatuji, a kterou by jsme my v žádném případě nepoznali a při cestě jsme potkali paní profesorku Tormentovou, která v lese hledala nějakého tvora, o kterém by jsme si mohli v obraně proti černé magii povídat." Dokončil Harry svůj monolog a sám se divil, jak dokáže Brumbálovi lhát do očí. "To máš ode mě!" Ozval se mu v hlavě známí hlas. "Annien, ty mě špehuješ?" Zeptal se podezřívavě. "Jasně že ne!" Zavrčela Blacková. "Jen jsem se šla přesvědčit, jestli všechno zvládáš." "Aha a kde teď jsi?" Ptal se zvědavě. "U dveří." Odpověděla čarodějka popravdě. Harry vykulil oči a stočil pohled ke dveřím. Stáli tam dva bystrozorové. Jeden si lhostejně prohlížel vybavení kanceláře a druhý se na Harryho pobaveně zašklebil. "Vypadáš suprově." Ocenil ji. "To bych řekla." Odvětila a ušklíbla se nad svojí podobou. Vypadala asi jako čtyřicetiletý, lehce obtloustlý kouzelník s brýlemi a přihlouplým úsměvem. Na hlavě měla pár hnědých vlasů a na bradě strniště.
"Jak ses sem dostala?" Zajímal se Harry. "Tajemství." Ušklíbla se. Z rozhovoru je vytrhl až Brumbálův hlas. "A to jste byli v lese celou noc?" Chtěl vědět. "Ano." Mluvil dál přesvědčivě Harry. "A mohu se zeptat proč?" Nechápal Brumbál. Harry se zamyslel, když uslyšel v hlavě Annienin hlas, jak mu pomáhá s výmluvou a opakoval po ní. "No, ono bylo asi kolem půlnoci, když už jsme se chtěli vrátit zpátky, ale chytili nás kentauři, že jsme prý na jejich území. Odvedli nás až hluboko do lesa, do jejich vesnice před soud. Tam ale čekal Firenze a pověděl ostatním kentaurům, že mu o návštěvě Harryho Pottera už dávno pověděli hvězdy, a že přicházím v dobrém. Pak nám nabídli, ať u nich jednu noc přespíme, protože by přece nemohli vydat chlapce, který přežil společně s jeho přáteli na pospas divé zvěři Zapovězeného lesa. My jsme přijali, protože se nám to zdálo jako dobrý nápad a ráno nás vyprovodili ke kraji lesa." Vysvětlili Harry, a kdyby si jeho tři společníci nezvládali tak bezchybně udržet ledovou, nebo lhostejnou masku, všichni by viděli jejich překvapení nad uměním lhaní Harryho Pottera. "Je to pravda, Severusi?" Optal se Brumbál zamračeně. Snape klidně přikývl. Harry se zašklebil. Tak přece jenom nechce, aby o jeho noční vycházce v Prasinkách Brumbál věděl.
"Vtom případě už mám jen jednu otázku. Severusi, nevíš náhodou, jak se mohl do školy dostat Lucius Malfoy?" Harry s Monicou naráz zbledli. Nepřemýšleli nad tím, jaké bude mít jejich divadélko následky. Brumbál si to naštěstí vysvětlil strachem z Malfoye, a proto je poslal do Velké síně, aby všem oznámili, že díky závažnému vyšetřování dnes učení odpadá.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sayuri | Web | 9. května 2010 v 14:30 | Reagovat

Rýchlo ďalšiu čááásť :D

2 Týnka | E-mail | Web | 9. května 2010 v 14:31 | Reagovat

Ahojky strašně moc bych potřebovala hlásnout tady :
http://alisceablog.blog.cz/1005/2-kolo-soutez-o-nej-celebritu

Pro Sterlinga Knighte :)
Byla bych ti moooc vděčná :)
Klidně oplatím :)

Ps.:Promiň za reklamu ale nenašla sem rubriku Reklamy !!
Pss.: Spřátelíš ?? :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.