27. Minulost

18. května 2010 v 20:36 | Nemesis
27. Kapitola
Minulost

Po asi hodince oslavování, kdy se dívky s Harrym drželi u vína a Matthew s Uregen pili převážně absint se dostali ke slíbenému vyprávění minulosti. Začal Harry. "Takže mojí minulost asi všichni znáte. Když mi byl rok, Voldemort mě chtěl zabít kvůli jedný pitomý věštbě, ale moje matka se za mě obětovala, a tak jsem stále tady. Do jedenácti let jsem neměl o kouzelném světě ani páru. Občas se mi stávali divný věci, třeba jsem se přemístil na střechu školní jídelny, nebo si pokecal s hadem, ale nějak jsem to neřešil. Když jsem přijel do Bradavic, poznal jsme své první přátele. Rona Weasleyho a Hermionu Grangerovou. Spolu jsme se postavili Horskému trolovi a…" Chtěl povídat dál, ale přerušila ho Monica. "Vy jste v prvník ročníku přemohli trola?" Ptala se obdivně. Harry přikývl a pokračoval ve vyprávění. "…na konci roku jsme získali Kámen mudrců. "A to jsi se setkal s Voldemortem?" Ptal se Uregen nadšeně. "Sakra, musíte mě přerušovat?" Zavrčel Harry. Nerad někomu vyprávěl o svých "hrdinských" skutcích.
"Co třeba použít myslánku?" Navrhla Tanya. "Dobrej nápad." Zavrčel Harry. Annien mávla hůlkou a přistála před ní krásně zdobené myslánka. "Kdes jí vzala?" Zajímalo Uregena. "Půjčila jsem si jí, myslím, že je Snapeovo." Odpověděla s úšklebkem. Harry se zasmál a natáhnul do ní několik svých myšlenek. Potom se do ní postupně všichni ponořili.
Viděli Harryho na střeše školy…Harryho povídajícího si s hadem…Hagrida, vyprávějící Harrymu jeho příběh…Zařazení do Nebelvíru…Boj s horským trolem…a Quirela s Harrym a Kamenem mudrců. Tím skončil jeho první ročník. Dále to pokračovalo otevřením Tajmené komnaty…zkamenělá Hermiona…dívčí umývárny…Lockhart…polomrtvá Ginny a boj s baziliškem. Pak nalezení ztraceného kmotra…Fyzický patron…Pohár tří kouzelníků…boj s drakem…jezero a ten osudný den na hřbitově v Malém Visánku…smrt Cedrika…Harryho pátý ročník a s ním i Dolores Umridgeová…Brumbálova armáda…boj na ministerstvu a…smrt Siriuse. V tu chvíli si Harryho tvář potemněla, nechtěl to už znovu vidět.
"Nemusel si nám to ukazovat." Pošeptala mu Monica, když vylezli z myslánky. Harry zakroutil hlavou. "Ne…to je v pohodě." Odvětil a věnoval jí smutný úsměv.
Jako další začala vyprávět Monica. "Já nemám ráda myslánky, takže vám musí stačit, když budu vyprávět. "Na své dětství si moc nevzpomínám. Když mi byli asi dva roky musela jsem utéct od své rodiny ve Švýcarsku. Pamatuji si, jak na mě brácha Uregen použil nějaký kouzlo a já se ocitla někde úplně jinde. Tam mě našla nějaká cizí rodina. Jak jsem později zjistila, vyrůstala jsem v rodině smrtijedů v Anglii. Můj život byl s jakýmsi aristokratickým nádechem. Chtěli a myslím, že se jim to moc nepodařilo, ze mě vychovat rozmazlenou smrtijedskou dcerušku. Často k nám jezdil na návštěvu Lucius Malfoy s Narcisou, tu jsem mívala docela ráda." Vzpomínala s úsměvem. "Když mi chtěli vypálit znamení zla, utekla jsem. Chytli mě a poslali na bitvu na Příčnou. Tam jsem potkala Annien a Harryho." Dovyprávěla svůj příběh.
Další byl Uregen. "Vyrůstal jsem s rodinou v rozlehlém panství ve Švýcarsku. Společně s mladším bratrem jsem tam vystudoval kouzelnickou školu. Po jejím ukončení jsem ještě studoval na bystrozora. Na své první akci jsem byl napaden upíry a proklet upírskou kletbou. Jako poloupíra, mě vyhodili z ministerstva.
Často mi upíři nabízeli spolupráci, ale já se nikdy na temnou stranu nepřidal. Vše vyvrcholilo tím, že my před očima zabili matku a bratra, otec se k nim přidal a společně jsme zachránili Monicu. Já chtěl dál pomáhat světlé straně na ministerstvu. Tam mě ale nepřijali a já utekl do Londýna, kde jsem díky tý růžový ropuše Umbridgeový také pracovat nemohl. Tak jsem si začal vydělávat krádežemi a nelegálními obchody na černém trhu. Byl jsem odsouzen na tři roky v Azkabanu, ale díky Annien se mi povedlo na soudním přelíčení zdrhnout. Od té doby jsem pro ministerstvo nezvěstný." Dopovídal svůj příběh upír.
"Vy jste všichni nějaký málo zkažený." Zavrčel Matthew s úšklebkem. "Pokud je tu nějakej bystrozor, tak ať si zacpe uši." Doporučil a dal se do vyprávění. "Takže pro ty, co to neví, já se jmenuju Matthew Growen, je mi 26 let a jsem nezadaný." Představil se s úšklebkem. "Tamhleten nezdvořák, který se ani nepředstavil je Uregen de Wild a je mu…no přinejmenším 40…"
"Cože?" Vyjekl Uregen. "Nechceš ze mě rovnou udělat důchodce?" Zavrčel na Matthewa. Ten se jen ušklíbl. "No jo, myslím, že mu je 32 a světe div se, taky nezadaný. Takže všechny přítomný paničky mají na výběr." Usmál se a přirom si prohlížel Tanyu, sedící vedle něj. "Jo…teď k tomu životopisu. Nikdy jsem nepoznal svoje rodiče a vyrůstal v sirotčinci. Tam jsem se trošku spřátelil s pár kočkama. Když mi bylo deset, vzala si mě k sobě jedna rodina z Bulharska. Později jsem zjistil, že moji adoptivní rodiče jsou černokněžníci. Ve dvanácti jsem nastoupil do Kruvalu. Tenhle úsek mýho života vynecháme, protože to není pro mladý uši. Rozhodl jsem se studovat lékouzelníka. Ale po dvou letech studia jsem toho nechal a začal jsem si přivydělávat takovýma krásnýma večerama. Pak jsem chvíli pracoval jako špeh pro smrtijedy. Jednou se ale všechno zvrtlo a byl jsem odsouzen na doživotí ve Francouzské věznici La´ Prison odkud jsem s pomocí jedný moc krásný holčiny utekl do Anglie. Teď pracuju jako špeh a obchodník zásadně pro vás, slečno." Poklonil se Annien a políbil jí ruku.
Ta se nahnula k Harrymu. "Máš štěstí, že má teď docela slušně upito, nikdy mi o svým životě nic neřekl." Pošeptala mu. Ten přikývnul.
Všechny zraky se upřeli na Tanyu. "Tak povídej, kotě." Vyzval jí Matthew pobaveně. "Takže já jsem Tanya Tormentová je mi 23 let. Vyrůstala jsem v mudlovské rodině na kraji Londýna. Společně se svým bratrem Jackem, jsem nastoupila do Bradavic až do třetího ročníku, protože se to mým mudlovským rodičům nejdřívě nelíbilo. Tam jsem poznala mojí jedinou kamarádku Therseu Blackovou. O prázdninách před druhým ročníkem mě pokousal upír. Do školy už jsem nenastoupila, nikdo mi nikdy neřekl proč. Nevíš o tom něco, Therseo?" Položila kamarádce otázku, ale nečekala na odpověď a hned pokračovala s vyprávěním. "Studovala jsem doma a pak jsem začala pracovat na ministerstvu kouzel v Odboru záhad. Tenhle rok mě profesor Brumbál požádal o to, jestli bych nemohla v Bradavicích učit Obranu proti černé magii a já přijala. Teď tu sedím s úplně cizími lidmi a nevím co si o nich mám myslet." Dokončila Tanya svůj příběh zamračeně.
"Dobře, já ti to vysvětlím, ale nejdřív by sis měla vyslechnout mou minulost a já, protože jí nerada vyprávím, vám ukážu pouze vzpomínku na to, jak jsem jí říkala Harrymu. Vadí to někomu?" Všichni přítomní zakroutili hlavami. Annien si přiložila hůlku ke spánku a namotala na ní jakousi stříbnou nitku. Vložila jí do myslánky, ponořila se tam a ostatní jí následovali.

"Moje pravé jméno je…Thersea Annien Blacková." Harry už jí chtěl přerušit, ale ona ho mávnutím ruky umlčela. Zavřela oči a o pár vteřin déle měl před sebou místo Bellatrix, opravdovou Annien. Měla blond vlasy spadající přes oko a dlouhé po ramena, tmavě modré oči a štíhlou postavu. "Je mi 21 let a jsem sestra tvého kmotra, Siriuse Blacka. Asi tě zajímá, proč se o mě nikdy nezmínil. To je proto, že on vlastně ani neví, že má sestru. Utekl z domova dřív, než jsem se narodila." Smutně se usmála na Harryho a pokračovala. "Moc bych si přála ho poznat, ale to už se mi asi nepovede." Po tváři jí stekla jedna osamělá slza. "Vystudovala jsem Bradavice ve Zmiozelu. Nikdy jsem neměla přátele…" "Jen snad Tanya…" Zašeptala tak tiše, že jí Harry ani neslyšel. Kolem mě bylo vždy spoustu dětí z vlivných a čistokrevných rodin, ale ty se u mě drželi jen proto, že jsem byla zárukou moci. Když mi bylo pět, zavřeli moji matku do Azkabanu a v osmi mi zemřel i ten prašivej smrtijedskej tatíček. Vyrůstala jsem s bratrem Regulusem. Po škole jsem začala experimentovat s jedy a začala jsem se zabývat černou magií a démonologií…zkoušela jsem vyvolávat duchy, ale jednou se to nějak zvrtlo a přišlo na to ministerstvo. Prohledali mi dům a našli moje výtvory. Odsoudili mě k třiceti letem v Azkabanu za nelegální pokusy s jedy, démonologii a ještě za používání zakázaných kleteb, kterými jsem se mstila smrtijedům co zabili Reguluse. Měla jsem ho ráda. Také býval smrtijedem, ale pak Voldemorta zradil…Ti amatéři na ministerstvu mě díky mojí metomorfágii nechali uprchnout z trestního řízení." Zasmála se. "Živě si pamatuju, jak jsem si změnila podobu na jednoho bystrozora a Popletal se pak bál vyjít ze soudní síně, protože si myslel že na něj někde čekám a zabiju ho." Tohle bylo i na Harryho moc a taky se rozesmál.

Když všichni vylezli z myslánky, nevěděli, jestli se mají smát zážitku s Popletalem, nebo brečet kvůli jejímu smutné osudu.

O další hodinu později už Tanyu přijali mezi sebe…mezi černokněžníky. "Myslím, že už by jsme měli jít." Poznamenala Tanya. "Nechcete tu přespat?" Nabídla Annien. "Ne, to by z toho byl zase celosvětový skandál." Odmítla upírka a táhla Harryho s Monicou ke krbu. "Kdy už se odtuď budeme moci přemisťovat?" Zeptala se druhá jmenovaná. "Třeba teď." Rozhodla Annien a vydala se do přemisťovací místnosti. Ostatní jí následovali. Annien vytáhla hůlku a něco zašeptala. Chvíli tam tak stála se zavřenýma očima, a pak se na ně usmála. "Už můžete…a až budete mít v nejbližší době čas, chci vás tu všechny vidět, musíme něco zařídit." Oznámila jim předtím, než se z hlasitým "Prásk" přemístili k Bradavickým pozemkům.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady Mikaela | Web | 9. října 2010 v 21:54 | Reagovat

nezávazná akce! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.