29. Nákupy

18. května 2010 v 20:53 | Nemesis
29. Kapitola
Nákupy

O deset minut později už stáli v obýváku místo přitažlivé blondýnky Annien, elegantního Bulhara Matthewa, upíra Uregena, hnědovlasé Monici a zelenookého Harryho úplně jiní kouzelníci.
Annien teď měla černé vlasy stažené do drdolu, jemné rysy a hnědé oči. Byla oblečená v černých šatech s hlubokým výstřihem a kozačkách stejné barvy.
Matthew byl blonďák s aristokratickými rysy, trošku podobný Malfoyovi, ale od toho se výrazně lišil jednou stříbrnou naušnicí a koženým oblečkem, ve kterém trošku připomínal kovboje.
Uregen byl zrzavý a lehce obtloustlý. Přes celou tvář měl jizvu, která mu zůstala z jeho normální podoby a měl na sobě normální mudlovské džíny a tmavě zelenou košili.
Monica měla blonďaté vlasy dlouhé po ramena a celkově se dost podobala Lence Láskorádové. Na sobě měla světle modré šaty na ramínka a elegantní balerínky.
Nakonec tu byl Harry. Vypadal tak na deset let, měl stále černé vlasy, ale o něco kratší, hnědé oči a na první pohled by jste řekli, že je to syn Annien, v její nové podobě. Měl na sobě kalhoty s kšandami a pod nimi světle modré tryčko. V puse lízátko a pevně se držel Annien za ruku. Ti dva měli přeměňování nejlehčí. Stačilo se zamyslet na nějakou podobu, zbytek se musel měnit za pomoci mnoha kouzel změny vzhledu.
"Vyrážímě!" Zavelela Annien a společně s Harrym se přemístila přímo před krámek prodejce hůlek. Uregen s Monicou se mezitím přemístili pro přísady do lektvarů a Matthew už chtěl také zmizet, když ho někdo chytil za rameno. Leknutím povyskočil a namířil hůlkou na nově příchozí. Poznal v ní Tanyu Tormentovou. "Nakupování čeká, jdeš semnou?" Zeptal se. Tanya přikývla. Matt vyndal hůlku a použil pár kouzel na změnu podoby. Teď vedle něho místo černovlasé upírky, stála brunetka s tvrdými rysy a jizvou přes tvář. Černokněžník se zasmál jejímu vzhledu, ale pak jí chytl a společně se přemístili před prodejnu zbraní.

Harry v závěsu za Annien vešel do Ollivanderovi prodejny hůlek. Cítil tady mnoho magie, dobré i zlé. Zpod regálu vylezl postarší muž. "Dobrý den, přejete si?" Optal se. "Dobrý den, pane Ollivandere. Ano, chtěla bych pořídit hůlku tady mému synovi." Prohlásila Blacková s úsměvem. Ollivander jí úsměv oplatil a ztratil se někam za regály.
Po chvíli vyběhl i s několika hůlkami v krabičkách v ruce. "Zkuste tuhle. Žíně jednorožce, deset a půl palce dlouhá, dubové dřevo." Řekl a podal jí Harrymu. Ten jí vzal do ruky a mávnul. Štafle, které stáli opřené o zeď se proměnili v prah. "To není ona." Zamumlal prodavač a už podával Harrymu další hůlku.
Vyzkoušeli asi všechny hůlky v obchodě, ale žádná Harrymu nepasovala. "Máte velký potenciál. Chtělo by to něco jako…no, můžeme to zkusit." Mumlal si pro sebe a někam se ztratil. O chvíli později už se vrátil a nesl malou skleněnou krabičku. "Tohle jsou asi nejmocnější hůlky, jaké jsem kdy vyrobil. Mají ojedinělou substanci…niť z pláště mozkomora. Bylo jich vyrobemo celkem deset. Do dneška přežili tři." Odmlčel se. "První…12, palců a jilmové dřevo. Kouzlil s ní sám Salazar Zmijozel" Podal Harrymu světle hnědou hůlku. Jakmile ji vzal Harry do ruky, vyšlehl z ní asi dvoumetrový plamen a on stihl jen o fous uskočit. "Tu ne." Zamítl to rázně Ollivander a vyndal další hůlku. "14 palců dlouhá, jilmové dřevo, patřila Gellertu Grindelwaldovi." Oznámil jim. Při poslední větě se Annien tak zvláštně zalesklo v očích, že to Harry nedokázal identifikovat a Ollivander si toho naštěstí nevšiml. Mladý Potter vzal hůlku do ruky a mávnul s ní. Do stropu nad Harrym narazil malý blesk a hůlka odlétla několik metrů od Harryho. "Ne, tu opravdu ne." Vyjekl prodavač. Mladá Blacková zatím došla pro hůlku po Grindelwaldovi a vzala ji do ruky. Najednou jí obklopila jakási černá mlha a z hůlky vylétl malý ohňostroj. "Vezmete si ji, madame?" Optal se Ollivander. Annien přikývla. "Nic jiného jsem ani nečekal." Usmál se. Pak vzal do ruky poslední temně černou hůlku a podal ji Harrymu. "13 palců, dřevo vlašského ořechu, tuto hůlku prý kdysi vlastnila samotná Morgana." Mladý Potter okouzleně koukal na krásně zdobenou hůlku, z které vyletěl menší ohňostroj. Pak se kolem Harryho stáhla mlha a on se uculil. "Jé!"
Ollivander na to koukal překvapeně. Prodat dvě ze tří nejmocnějších hůlek najednou. Opravdu zvláštní. S otevřenou pusou koukal na usmívajícího se Harrryho a Annien. "Myslím, že tyhle hůlky k vám prostě patří, máte je ode mě zdarma. Jak jsem jednou řekl už panu Potterovi, myslím, že od vás můžeme očekávat velké věci." Oznámil jim.
Po jejich odchodu se okamžitě spojil pomocí letaxu s Brumbálem. "Albusi, za pět minut u mě v krámku." Oznámil mu.

Když Harry a Annien vyšli z Ollivanderova krámku, zalezli si do nepoužívané uličky a mladá Blacková sykla. "Přeměna." Potter přikývl a zavřel oči. Po chvíli tu stál asi dvacetiletý muž s hnědými vlasy. Měl tvrdé rysy a v ocelových očích pohrdavý pohled. Přes tvář se mu táhla jizva a celkem působil dost strašidelně. Měl na sobě černý plášť a pásku přes jedno oko. Annien vyjekla. "Tý jo! Sluší ti to." Harry se jen ušklíbl a oba se vydali do Obrtlé ke krámku Borgina&Burnuse. Po cestě Obrtlou ulicí se jim nějaká stařenka snažila vnutit zapáchající amulety proti vlkodlakům, někdo je prosil o prachy a jiní se na ně přímo vrhali s kudlami v ruce. V jednu chvíli už se Harry opravdu naštval a vyslal po nějakém chlapíkovi kletbu z černé magie, díky které byla obět rázem na čtyři kusy. Od té doby si od nich žebráci nechávali radši větší odstup.
Došli před krámek Borgina a Annien díky schopnosti ovládat vzduch zkontrolovala, jestli je někdo nesleduje. "Jde po nás Brumbál, Moody a dalších pět Fénixů." Poslala Harrymu myšlenkovou zprávu. "Nic na nás nemají." Zavrčel Harry na odpověď. Annien přikývla a společně vešli do butiku skrz na skrz prolezlého černou magií. "Zařizuješ, nebo mám já?" Optala se mladá Blacková. "To zvládnu, ty mi kryj záda. Co vlastně potřebujeme?" Ptal se. "Nech ho ať ti nabídne své nejlepší zboží, já ti myšlenkami řeknu, jestli jo, nebo ne." Harry nepatrně přikývl a otočil se na shrbeného mužíka. "To je Borgin." Oznámila mu Annien. "Co si přejete?" Vyštěkl na něj prodavač. "Vaše nejlepší zboží, Borgine." Zasyčel Harry ledově, až se oba přítomní otřásli. "To je jen pro stálé zákazníky." Odsekl prodávající. "Použij cruciatus." Poradila Harrymu Annien. "Cože? T-to nejde!" Bránil se. "Dělej." Vyštěkla. Harry rychle vyndal hůlku a namířil ji na Borgina. Představ si, že je to Voldy. Zabil ti rodiče, kvůli němu zemřel Cedrik, Sírius…denně zabíjí stovky kouzelníků i mudlů, mučí je dokud nežebrají o smrt, nechává si od nich sloužit, zabíjí ženy, děti.
Namlouval si. Nenávistně křikl "crucio", do Burgina narazil světle červený paprsek, třískl s ním o stěnu a on zřejmě ztratil vědomí.
"To se ti teda povedlo." Sykla pobaveně Annien. "Teď se podívej po obchodě, a kdyby se ti něco zdálo užitečný, vem to." Nakázala. "To budeme jako krást?" Vyjekl. "No…jo." Odpověděla a vrhla se na prohlížení vystavených věcí. "Teď by to chtělo bezedný váček." Zamumlala. "Shodou okolností jeden máme." Ušklíbl se Harry. Mladá Blacková na něj překvapeně pohlédla, ale pak začala házet všechno možné do Černého pytlíčku. Harry se přesunul k jedné prosklené vitríně a opatrně se začal prohrabávat různými artefakty. Mizící náramek…to berem, Černá růže…jo, Vlkodlačí hlava…fuj, to ne! Upíří zub…snad to k něčemu bude.
"Harry, jde sem Brumbál, mizíme!" Sykla Annien. Harry vzal ještě do náruče pár věcí a shodil je do pytlíčku. Ten byl naštěstí odlehčený, tak si ho Harry pověsil na krk. "Neviditelný plášť." Poradila mu mladá Blacková. Harry přikývl a zalovil do pytlíku. Po chvíli vytáhl černý plášť s kápí a nandal si ho. Oba se zneviditelnili.
Brumbál v závěsu s Moodym, Remusem, Kingsleym a nějakými Harrymu neznámými členy řádu vtrhli do obchodu s napřaženými hůlkami. Moody prolétl celou místnost svým kouzelným okem a Hary děkoval Annien, že vylepšila ty pláště…počkat, jeho plášť vylepšit nestihla. "Annien, on mě vidí." Poslal jí zděšeně myšlenku, když se Moodyho čarodějné oko ustálilo právě na něm. "Sakra, tak ze sebe sundej ten plášť a já tě přikreju tím mým." Prohlásila. "Takže…tři, dva, jedna, teď." Odpočítala to a Harry ze sebe strhnul plášť, aby ho Annien viděla, stihl ještě s úsměvem zamávat všem přítomným, než ho mladá Blacková přikryla svým vlastním pláštěm. Vtom vyslali Fénixové několik kleteb přímo na ně. Annien strhla Harryho k zemi. "To bylo o fous." Oddechla si. "Zamkněte dveře a najděte je!" Zavelel Brumbál. "Sakra!" Ulevila si mladá Blacková a naštvaně bouchla pěstí do nějaké skříně. O vteřinku později do skříně narazilo několik kleteb, ta zavrzala a převrhla se na dva kouzelníky, které Harry neznal. "
Kudy ven?" Optal se Mladý Potter. Annien pokrčila rameny a sledovala Brumbála s Moodym, kteří došli až k Burginovi a nalili do něj nejrůznější lektvary. "Kdo tu byl naposled za lidi a co chtěli?" Vyštěkl na něj Moody, když se obchodník probral. Už se nadechoval k odpovědi, když se mu Annien zadívala do očí a poslala mu pomocí nitrozpytu zprávu. "Cekneš a je po tobě!" Burgin sebou cuknul a odpověděl. "Nevím, neviděl jsem jim do tváře. Chtěli nějaké levné zboží." Moody s Brumbálem se po sobě podívali všeříkajícím pohledem. "Pokud nám to řeknete, Borgine, nic se vám nestane, jinak…" Nedokončil bystrozor a podíval se naštvaně na obchodníka. "Pokud jim to řekneš, chcípneš a to pomalu a bolestivě." Uslyšel jmenovaný v mysli. Ošil se. "Já nevím, oni…" Nedořekl to, protože Harry s Annien proskočili oknem. Fénixové rychle vyskočili za nimi, ale ti dva už byli dávno pryč.

Zatím co Annien s Harrym sháněli hůlku, vydali se Uregen s Monicou pro nějaké přísady do lektvarů. "Víš vůbec, co máme koupit?" Ptala se Nica svého bratra. Ten se zamyslel. "No…všechno, co by se mohlo hodit." Odpověděl. "Nechceš si rovnou koupit celej obchod?" Ušklíbla se Monica. "Ne, ale máme malej problém…nejsou prachy." Odvětli Uregen. "Fajn…jak to teda chceš sehnat?" Sykla na něj jeho sestra. "No…vezmeme si to zadarmo." Zasmál se vstoupil v závěsu s Monicou do obchodu. "Dobrý den!" Pozdravili oba zároveň a Uregen se přesunul co nejblíže k pohledné prodavačce. Pak rychle vytáhl hůlku a prodavačku omráčil. "To nebylo složitý." Konstatovala Nica.
Do obchodu však vešla jakási stařenka. "Odkliď jí." Sykla Monica a ukázala na omráčenou prodavačku. Sama si stoupla za pult. "Přejete si něco?" Stařenka se mile usmála. "Doufám, že už došel ten trohlavec červený." Monica se na stařenku zděšeně podívala a začala si prohlížet nějaké zásoby, co byli pod pultem.
Trojhlavec…co to sakra je?Možná bych se mohla zkusit s někým spojit… "Annien" Oslovila v duchu čarodějku. "Co potřebuješ?" Zeptala se Blacková. "Co je to trojhlavec červený?" Chvíli bylo ticho. "No používá se to k výrobě pár jedů, je to dost žádaný hlavně na černém trhu." "Aha…jak to vypadá a k čemu by to potřebovala asi stoletá stařenka?" Ptala se Monica. "No…je to asi dvacet centimetrů vysoký a má to tři červený květy." Vysvětlila Annien. Nica se zamyslela. "Není nebezpečný to někomu prodat, ta ženská je nějaká divná." "No…tak jí prostě zadrž, nebo něco takovýho a pak jí vyslechnem." "Dobře." Zakončila Monica a zrušila spojení. Rychle vytáhla hůlku a zašeptala "Mdloby na tebe." Do stařenky se vpil červený paprsek. "Co to děláš?" Vyjekl Uregen zděšeně. "To co chtěla, se používá k výrobě jedů, je nějaká podezřelá." Vysvětlila a odtáhla stařenku k omráčené prodavačce. "Co s nimi uděláme?" Optala se s úšklebkem. "To by mě taky zajímalo." Zasmál se upír. Pak ale zvážněl. "Takže teď ber všechno, co ti přijde pod ruku, zmenšuj to a házej si to třeba do kapes. Hlavně toho vem co nejvíc." Rozhodl a vrhnul se k první skříni.
Monica si začala prohlížet nějaké přísady. Chlupy vlkodlaka…bereme, krev upíra…bereme, ledviny hada…fuj, to je hnus, ale možná se budou hodit… Naházela si do kapes ještě několik přísad, když měla celkem plno. "Uregene, já víc neunesu." Křikla na upíra. "Tak si sežeň něco, do čeho můžeš házet dál." Odvětil a prohlížel si něco nechutně zelenýho. Monica si povzdechla a vylezla před krámek. Vtom ji napadlo něco bláznivého. "Accio popelnice." Pronesla a odněkud se s velkým rámusem přiřítila černá popelnice. Cestou sice srazila pár kouzelníků, jednoho stařečka o hůlce a dívali se na ní všichni kouzelníci z okolí, ale jinak moc pozornosti nepřilákala. Monica se ušklíbla a protáhla popelnici dveřmi. "Co to máš?" Zděsil se Uregen. "Něco na ty věci a stařenku." Zašklebila se Nica a začala do popelnice házet všechno, co jí příšlo pod ruku. Po chvíli už byl krámek dočista vybílený. "Dobrý ne?" Usmála se. "Úžasný" zasmál se upír, který odněkud vytáhl černý pytel a celý ho naplnil flakónky s lektvary a mnoha přísadami.
Monica vzala stařenku za ruce, Uregen za nohy a společně jí přihodili k Monici přísadám do popelnice. Prodavačku probudili jednoduchým "enevarte" a pozměnili jí paměť. Pak vytáhli pytel i s popelnicí před krámek. Lidi na ně koukali dost divně, ale ti dva měli alespoň o zábavu postaráno. Jako popeláři se dostali až před krámek Ollivandera, ze kterého před chvílí vyšli Annien s Harrym, už chtěli vejít dovnitř, když se odněkud přihnal Brumbál a pár svými lidmi. Chvíli se na něčem s Ollivanderem domlouvali, a pak se vydali směrem do Obrtlé ulice. Monica tiše vyjekla. "Jdou za nima." Uregen si povzdechl. "Co stihli udělat špatnýho za tak krátkou dobu?" "Něco jako my?" Ušklíbla se Nica. Uregen se zasmál "Asi jo, ale teď by jsme měli rychle pro hůlky, a pak se zdejchnout." Nica se zamračila. "To je v tom necháš?" "Oni si poradí." Ujistil jí upír. "Tak to ne, pomůžeme jim." Rozhodla a vyběhla za Brumbálem. Uregen už na ní chtěl zakřičet, ale pak si uvědomil, že jejím pravým jménem tu na ní volat nemůže. "Sakra!" Zaklel a sledoval Monicu, která se čím dál tím víc blížila k Brumbálovi a členům Fénixova řádu.
Snažil se neslyšně přiblížit co nejblíže k nim, aby je on slyšel, což bylo s jednou popelnicí a pytlem dost složité, ale nějak se mu to povedlo. Sice měl trochu pocit, že se jeho přítomnost moc nelíbí Moodymu, ale nijak to neřešil. "Pane profesore Brumbále." Slyšel Monicu. "Děje se něco?" Zeptal se ředitel Bradavic trochu netrpělivě. "J-já b-bych v-vám ch-chtěla n-něco ř-říct." Zakoktala Nica a snažila se každé slovo co nejvíce prodlužovat. "M-můj b-bratr chodí k vám do školy a…." Hraně se rozbrečela. "…a od začátku roku mi od něj nepřišel žádný dopis." Popotáhla a utřela si slzy do Brumbálova hábitu. Po očku sledovala Annien a Harryho, kteří už zmizeli za rohem. "To je jistě hrozné, jak se jmenuje váš bratr." Zeptal se Monici Brumbál. "P-Paul W-White." Zakňučela. "Tak s tím vám asi moc nepomůžu, slečno. Spěchám, takže, jestli mě omluvíte." Usmál se mile Brumbál, otočil se a namířil si to do Obrtlé. Monica spokojeně došla až k Uregenovi. "Tak co, jaký to bylo?" Zeptala se zvědavě. "Zábavný." Zasmál se a namířili si to k Ollivandeovi. Monica si odfrkla. "Pro tvou informaci, díky mě mají alespoň o trochu víc času na nějakej obchod." Uregen jen protočil oči a sledoval Monicu, jak vešla do prodejny hůlek, zatím co on zůstal i s popelnicí a pytlem venku. Doufal, že Monici hůlka bude otázka deseti minut, aby nemusel venku dlouho strašit.
Stál před obchodem už asi půl hodiny a Nica stále nikde. Kolem něj se začali nebezpečně objevovat podivní kouzelníci. Když uviděl, jak se za jedním stolkem v cukrárně mihl někdo v tmavě modrém plášti s velkým "B", bylo mu všechno jasné. Buď ho někdo prásknul,
někomu se nelíbil ten vykradený krámek, a nebo si myslí, že má v té popelnici mrtvolu. Počkat? Doufám, že to tam ta babka přežila. Ušklíbl se. Porozhlédl se kolem sebe a došel k závěru, že situace je vážná, ne-li kritická. Doufal, že když zdrhne, na Monicu se vykašlou. Zkusil se tedy přemístit, ale nic se nestalo. Sakra! Přemisťovací bariéra. To mi tak chybělo. Doufám, že je po celým Londýně. Pomyslel si sarkasticky. Musím to dát Monice nějak vědět. Rozhodl. Ale jak? Asi řeknu Annien o ty její úžasný přívěšky. Ušklíbl se. Pokud za ní vtrhnu do obchodu, bude všem jasné, že patří ke mně. Když něco zařvu na celou ulici, nemusí to pochopit a stejně riskuju její prozrazení. Musím prostě doufat, že jí nechají být. Usoudil a rozhlédl se kolem sebe.
Celá ulice byla plná "nenápadně" se tvářících bystrozorů a členů Fénixova řádu. Najednou odněkud vyběhla ta prodavačka, u které si vypůjčili ty přísady a začala řvát tak nahlas, aby jí slyšeli až na Aljašce. "To je on a v tý popelnici má mrtvolu." Řvala. Uregen začal panikařit. Sakra, co teď? Pomyslel si, když na něj vylítlo asi dvacet kouzel z bílé magie. Dostal nápad. Vyskočil na popelnici a rozjel se z kopce směrem do Obrtlé. Všichni přítomní po něm pálili kouzla nejrůznějších druhů,ale on se jim s přehledem vyhíbal. Uhnout doprava…doleva…skrčit se…vyskočit…a doprava…fajn, jde mi to dobře…au! Zavyl v duchu, když ho nějaké kouzlo trefilo do ramene. "Sakra!" Zaklel nahlas a prohlédl si své rameno. Vypadalo to na čistý průstřel jako od pistole. Léčit moc neuměl, tak si ho pomocí kouzla pouze obvázal.
Opět si začal všímat všech kleteb co na něj létali. Bylo jich už podstatně méně, ale stejně to nebylo na té popelnici zrovna bezpečné. Docela ho zajímalo, jak se má ta babka vevnitř. Zabočil do Obrtlé, minul několik hospod a krámků, Harryho s Annien, kteří si zrovna sundavali neviditelný plášť… Vykuleně se na ně podíval a zamával jim. Annien mu to pobaveně oplatila, ale Harry na něj zůstal civět s otevřenou pusou. No…často se nevidí, že by se někdo vozil na popelnici.
Uslyšeli kroky. To se k nim hrnuli všichni pronásledovatelé Uregena, ke kterým se přidal i Brumbál se svými lidmi.
"Do prdele!" Okomentovala to Annien a chtěla se přemístit, ale narazila na jednu velmi nepříjemnou věc. "Přemisťovací bariéra." Sykla naštvaně. "Co budeme dělat?" Zeptal se jí myšlenkou Harry. "Nevím jak ty, ale já zdrhám." Oznámila mu a dala se do běhu za Uregenem. Harry jí po chvíli následoval.
Běželi sprintem asi dvě stě metrů, když před sebou zahlédli upíra, zběsile mávajícího rukama na popelnici. Momentálně se totiž řítil celkem vysokou rychlostí, přímo na jeden krámek na rohu ulice. Annien se zašklebila a zakroutila hlavou. Harry mezitím díky svému cítění magie poznal, že přemisťovací briéra skončila. Chytnul Annien za ruku a přemístil se s ní přímo do letního sídla Blacků. Když tohle nebohý Uregen uviděl, pevně se chytnul popelnice a na poslední chvíli se přemístil za mladým Potterem a Blackovou.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.