32. Obchody v podsvětí

18. května 2010 v 21:11 | Nemesis
Po týdnu sem dávám novou kapitolku. Myslím, že je celkem dlouhá a doufám, že se bude líbit. :)



32. Kapitola
Obchody v podsvětí

"Nico… já, Matthew a Uregen jsme se shodli, že ani jeden z nás nechceme ZBYTEČNĚ riskovat svůj život… ale ty přece nejsi žádná zbytečnost." Dopovídala Blacková s úsměvem a Monica se jí vrhla kolem krku. "Díky Annien! Já myslela, že se mnou teď nebudete chtít nic mít a vy…mám vás všechny moc ráda." Usmívala se a skočila kolem krku ještě Uregenovi, pak přešla k Matthewovi a nesměle ho políbila na tvář. "Díky!" Poděkovala ještě jednou a sedla si zpátky k Harrymu, který se tvářil uraženě. "Tobě taky děkuju." Šeptla mu do ucha a jemně ho políbila. "A už je to tu zase." Okomentoval to pobaveně Matthew.
"Dobře, tak jestli už jste skončili…" Podívala se Annien pobaveně na Harryho s Monicou. "…měli by jsme se domluvit na řešení nastále situace. Na dnešek večer jsou domluvený nějaký kšefty na trhu. Je mi jedno kdo s kým půjde, ale hlavně se to musí všechno stihnout a doufám, že to neskončí stejným fiaskem, jako dneska odpoledne. Jinak o Tanye nejsou žádné zprávy. U Fénixů doufám že není, tak mě napadá jedině ministerstvo. Tam se stejně musíme podívat a zjistit něco o těch přívěšcích, po kterých pase Voldy." "Já osobně si myslím, že Harry s Monicou se musejí vrátit do Bradavic, protože i tak je Brumbál dost podezřívavý. Někdo by měl hned zítra zajít na ministerstvo a porozhlédnout se tam. Potřebujeme informace o tom, kde můžou Tanyu držet a kde se dají dá sehnat něco o těch přívěšcích." Navázal na ní Matt.
"Dobře, takže dneska večer bude obchod. Zítra se Harry musí vrátit do školy a…" "Kolem mě se bude ještě tak dva dny rozbíjet sklo." Upozornila jí Nica. Blacková přikývla. "Jo…takže Harry jde do školy jako Harry, já jdu do školy přeměněná na Monicu, Matthew za Tanyu a Uregen jde na ministerstvo." Dokončila s úšklebkem.
Harry s Mattem se začali naštvaně překřikovat. "Já se nebudu převlíkat za holku." "To teda budeš! Nikdo jinej tu není." "A co ty?... Ty budeš holka!" "To teda ne, já se neumím tak debilně hihnňat jako to dělat ty všechny praštěný ženský!" "Já se nechovám jako praštěná ženská." Vložila se do toho Monica. "A nechci, aby si na mě hrál nějakej potrhlej chlap. Matt by ze mě udělal lesbu, protože by po nějaký holce ve sprše skočil a Harry by mi zařídil školní tresty od rána do večera do konce roku, před celou školou by vyznal lásku Snapeovi a ještě k tomu by si sebe, nebo-li mě prohlížel." Dodala. "Tak Matte, já se teda za tebe obětuju a budu dělat Monicu." Ušklíbl se Harry. "To teda ne, já jsem změnil názor." Odsekl Matt. "To neplatí, už jsi se rozhodnul! Nemáš právo na druhou možnost!" Křikl mladý Potter. "Dobře, dobře, já budu Monica, ty Tanya a Annien bude dělat tebe." Rozhodl Matt. "To teda ne, já nechci, aby se za mě vydával Matt. Uděláme to takhle…Annien bude já, Harry bude Harry a Matthew Tanya." Upravila to Nica. "Nesouhlasím!" Zatrhl to rázně Harry. "Co kdybych já byl Monica, Matt Tanya a Annien já?" Navrhl s úsměvem. "Jo!" "Souhlas!" "Jasně!" "Ne!" Ozvaly se odpovědi ze všech stran. "Díky demokratickému vyjednávání bylo rozhodnuto, že Annien bude dělat Harryho, Harry Monicu a Matt Tanyu. Diskuse ukončena." Zašklebil se upír Uregen a sledoval nadšeného Harryho, spokojeného Matta, pobavenou Annien a nešťastnou Nicu.
"Všechny tvoje nápady se zamítají, Pottere." Sykla Nica. Mattova sklenička s whisky se roztříštila a všechna tekutina se rozlila kouzelníkovi do klína. "Sakra Monico, dávej pozor." Křikl na ní. Jmenovaná naštvaně vylítla z místnosti a nezapomněla pořádně prásknout dveřmi. Chvíli bylo ticho, než se ozval vyděšený výkřik z chodby. Annien s Harrym rychle běželi za tím hlukem. U schodů do patra uviděli Monicu, zděšeně pozorující několikametrovou krajtu, se kterou už se tu jednou setkali "Nech jí." Křikl na hada Harry hadím jazykem. Krajta se malinko stáhla. "Moje sssvačina." Zasyšela výhružně na mladého Pottera. "To není žádná sssvačina! A já jsssem hadí jazyk, měla bysss mě possslouchat." "Já possslouchám jen sssvou paní, hadí jazyku." Harry si povzdechl. "Prý poslouchá jen tebe, Annien." Ušklíbl se na Blackovou. Ta mu úšklebek oplatila. "Lucy, tohle není svačina. Běž si něco ulovit do lesa." Řekla klidně. Krajta, jmenovaná Lucy jí pravděpodobně rozuměla, něco zasyčela a odplazila se pryč. "Co říkala?" Zajímala se Annien. "Už se jí prý na Nicu sbíhali sliny." Zasmál se mladý Potter, když sbíral bledou Monicu ze země.

Bylo deset hodin večer a do nepoužívané části Obrtlé ulice se přemístilo pět postav. Na něčem se šeptem domluvili a pak se rozdělili. Dvě postavy se vydali dál do ještě temnější části ulice.
Procházeli kolem otřískaných domů, většina z nich byli ruiny, ve kterých už se nedalo ani bydlet. Před vchody stáli žebráci v otrhaných šatech a prosili o jídlo a peníze. Někteří z nich vypadali už spíš jako oživlé mrtvoly. Byli špinavý a vyhublí, sledovali svými prázdnými pohledy právě procházející a za kus masa by dali cokoli. Někteří z nich možná kdysi byli milující rodiče, žili normální život. Z pohledu na ně se Monice udělalo špatně. Bylo jí jich hrozně líto. Vytáhla z kapsy měšec a hodila ho k nohám jednoho celkem mladého ubožáka několik galeonů. Ten se na ní podíval s posvátnou úctou. "Děkuji." Zachraptěl. V jeho modrých očích se najednou lesklo tolik štěstí, touhy i lásky. Najednou se na mladíka ze všech stran vrhli ostatní žebráci. Uregen ještě stihl kolem mladíka vyčarovat štít, aby ho nezabili. "Tohle není jednoduchá věc, Monico. Buď si jistá, že kdyby mohli, zabili by ho." Sykl ke své sestře, mávl hůlkou a mladík se objevil před nimi. "Běž." Šeptla mu do ucha Nica a popohnal ho směrem k Příčné ulici. "Utíkej si pro nový život." Špitla se slzami v očích. Bylo jí líto těch lidí, kteří neměli peníze na jídlo a oblečení, bylo jí líto těch, kterým už nebylo pomoci. Potřásla hlavou a po boku s Uregenem se vydala pryč od nebezpečně se přibližujících žebráků s pocitem, že alespoň jednomu z nich zajistila šanci na začátek nového života.
"Už tam budem?" Sykla k Uregenovi po pěti minutách cesty temnými uličkami Londýna. "Jo." Odpověděl s úsměvem Uregen a zastavil se před honosně vypadajícím barem. Vůbec do této části města nezapadal. Celé to tu bylo ponuré, chudé a najednou draze vypadající podnik.
Vešli dovnitř a okamžitě je upoutalo podium, na kterém se zrovna svlékala nějaká žena. "Co tu chceš sakra dělat?" Zeptala se Monica Uregena myšlenkami, díky přívěšku, který teď už nevlastnili jen tři, ale měl ho i Uregen s Matthewem. "Mám tu domluvený obchod. Takže teď pojď za mnou. Nemluv, ani kdyby se tě na něco ptali. Lidem, kteří ti budou připadat nebezpečně, nebo bohatě, kývni hlavou na pozdrav, a kdyby náhodou někdo vytáhl bouchačku, buď si toho nevšímej, nebo rychle zdrhej." Vysvětloval upír. "Mezi útěkem a ignorací je docela rozdíl, nemyslíš? Jak mám poznat, kdy zdrhat a kdy se mám tvářit, jako že je to normální věc?" Vyštěkla. "Neboj, řeknu ti to." Uklidnil jí Uregen a vydal se do zadní části podniku. Monica ho následovala.
Procházeli kolem stolků s podivně vyhlížejícími osobami. Někteří vypadali jako mudlovští mafiáni, jiní jako vražední černokněžníci. Každému druhému kývla Nica na pozdrav. Někteří jí to zdvořile oplatili, jiní ji sjeli pohrdavým pohledem a jiní ji naprosto ignorovali.
Konečně došli až do nejzapadlejší části podniku. Vešli do malého salónku. Uprostřed místnosti stál stůj a z každé strany jedna židle. Na jedné z nich seděl bohatě vypadající chlapík. Měl světle hnědé vlasy a oči stejné barvy. Byl lehce obtloustlý a měl na sobě draze vypadající černé kalhoty a tmavě modrou košili. Na krku mu viselo několik řetízků a na každé ruce nějaký ty zlaté náramky. Z každé strany u něj stál jeden bodyguard.
Monica kývla muži na pozdrav a postavila se za Uregena, který obsadil druhou židli. "Zdravím Nabisi!" Pozdravil klidně Uregen a sundal si kápi. "Já tebe taky Uregene." Ušklíbl se muž, kterého upír nazval Nabisem. "On tě zná jménem?" Optala se Monica myšlenkami. "Celé podsvětí mě zná jako Uregena, jenom moje příjmení neznají." Odpověděl upír. "Hele Nico, měla by sis sundat kápi. Stejně máš změněnou podobu, tak je to jedno, ne?" Podotkl. "Když to říkáš." Ušklíbla se a nechala si spadnout kápi z hlavy. Momentálně měla zrzavé vlasy sepnuté do elegantního drdolu a vypadala tak na dvacet. Na sobě měla zeleno-černé šaty a kozačky na vysokém podpatku. Přes to měla ležérně přehozený černý plášť. "Kdopak je tvoje společnice, Uregene?" Zajímal se Nabis okouzleně. "Do toho ti nic není." Odsekl upír. "Chápu, už je zadaná…a co za tisíc galeonů?" Navrhl. Nica se vyděšeně podívala na svého bratra. Věděla, že pro každého černokněžníka je to velice lákavá nabídka. Nechtěla skončit jako štětka nějakého černokněžníka.
Uregen se zamračil. "Není na prodej." Vyštěkl. "Aha, takže je dobrá, co? Tři tisíce." Odtušil. "Řekl jsem, že ne." Štěkl upír. "Pět ti…" "Nejsem na prodej!" Vykřikla Monica dřív, než stačil dokončit větu. "To nezáleží na tobě, ale na tvém majiteli." Zchladil jí Nabis. "Já nejsem žádný zboží, ty idiote!" Zasyčela. "Mám rád divoké kočičky." Usmál se. "Ona není prodej a to je poslední slovo!...Máš zboží?" Změnil Uregen téma. "Samozřejmě." Prohlásil ublíženě obchodník. Jeden z jeho "bodyguardů" odněkud vytáhl velký balík. Nabis z něj vyndal dva neviditelné pláště a deset bezedných váčků. "Víc plášťů na trhu nebylo." Ušklíbl se. "Máš prachy?" Upír vyndal měšec a hodil ho Nabisovi, ten pro změnu Uregenovi podal pytel s plášti a váčky. "Hm…přesně dvě stě galeonů." Zamumlal si pro sebe obchodník. "Bylo mi potěšením s tebou obchodovat, Uregene." Rozloučil se. "Mě také, Nabisi." Odvětil upír a společně s Monicou urychleně vyadli z podniku. "Tak takhle se obchoduje se Uregenem." Poučil Nicu.

Zatím, co Uregen s Monicou obchodovali s Nabisem, Harry a Annien se vydali do jedné zapadlé hospody v Obrtlé ulici. Vevnitř bylo pořádně nakouřeno a Harry se okamžitě rozkašlal. "Na tohle si časem zvykneš." Poslala mu Annien myšlenku. "To si mi pomohla." Ušklíbl se. Pak se porozhlédl kolem sebe. Většině přítomných nebylo vidět do obličeje, stejně jako jim s Annien, ale byli tu i tací, kteří vesele upíjeli svojí kořalku bez nějaké starosti s utajením.
Najednou se kousek od nich strhla bitka. Annien si toho nevšímala dál poklidně procházela hospodou, dokud na ní někdo málem nespadnul. Ryhle uhnula a otočila se. Uviděla vítězně se šklebícího chlapíka. Naštvala se a jednu mu po mudlovsku vrazila. Přitom jí spadla kápě z hlavy. "Ty nemáš ránu jako holka." Poznamenal někdo. O chvíli později už se válel na zemi s roztrženým rtem a zlomeným nosem. Někdo jiný se na Annien vrhnul, ona rychle uskočila a kopla ho podpatkem mezi nohy. Se skučením sebou třískl o zem. Blacková si vykračovala dál ztichlým lokálem. Většina přítomných už věděla s kým mají tu čest. Ten arogantní krok, ten povýšený, ale zároveň svůdný pohled…němůže to být nikdo jiný než Temná Lady, Lady Ann.
Došla v závěsu s Harrym až k poslednímu stolu v lokálu, na kterém se s hlasitým chrápáním vyvaloval nějaký muž. Mladá Blacková mu vrazila takovou facku, že slétl ze stolu. "Ty máš ale ránu, kotě. Hm…a máš i kámošku." Zasmál se muž přiopile. On si mě spletl s holkou? Asi si budu muset nechat zkrátit ty vlasy, který mi čouhají zpod kápě. Běsnil Harry a pořádně muži před sebou taky jednu vrazil. Ten se po chvíli s obtisknutou rukou na tváři a zlomeným nosem zvedl. "Á…kočička má taky ránu." Poznamenal. To Harryho nesmírně vytočilo. Chytl muže pod krkem, přitisklo ke stěně a namířil mu hůlku mezi oči. Oči mladému Pottera byli nyní rudé stejně jako samotného Voldemorta a pláli v nich jakési dva ohně. "Ještě jednou mě nazvi kočičkou, ty parchante a zajistím ti pomalou a bolestivou smrt." Sykl k muži. Ten roztřeseně přikývl. Annien do něj vylila nějaký lektvar lektvar na vystřízlivění. Muž se bolestně chytil za hlavu a mladá Blacková se uchechtla. To ho dokonale probralo. "Lady Ann." Vyjekl zděšeně a mírně se poklonil. "Moc se omlouvám… já nechtěl… to… já… opravdu." Mumlal nesouvisle. "Pokud máš zboží, budeme vyrovnáni." Zasyčela Annien. Muž se spokojeně usmál a nechal se odtáhnout do zapadlého rohu místnosti. Pozornost všech přítomných opadla a místnost opět zaplnil obvyklý ruch.
"Takže Davide, co nabízíš?" Sykla Blacková. "Pro vás všechno, lady." Usmál se a vytáhl na stůl několik pytlíčků s přísadami a nějaké lektvary. Annien i všechny pozorně prohlédla. "Baziliščí jed nemáš?" Zeptala se podezřívavě. "Ví-víte po-poptávka je veliká a tohle jsou…" Koktal vyděšeně, dokud ho mladá Blacková nepřerušila. "Víš, j mám o podsvětí celkem přehled a nevím o tom, že by byla taková poptávka zrovna po baziliščím jedu. Uznávám, že je to vzácná přísada, ale moc lidí neví, jak ji využít, ale když to říkáš…asi se budu muset zeptat u někoho jiného…schopnějšího." Ušklíbla se chladně. "Možná, že dvě lahvičky ještě někde zbyli." Zamumlal David a vytáhl z kabátu dvě lahvičky naplněné rudou tekutinou. "Kolik chceš za všechno?" Zeptala se Blacková. "Hm…to bude…nějakých zanedbatelných…pět set galeonů." Naúčtoval si obchodník. "Víš, není moc lidí, kteří ví o tom, že jsi upír, ale jejich počet by se mohl náhodně o pár stovek zvětšit. Jistě by jsi pak mohl mít problémy, když by se to dozvěděl někdo na vyšších místech. Samozřejmě nesmíme zapomenout na to, že jsem v kontaktu s jednou tvojí spolužačkou, ze které jsi jistě zcela náhodou udělal také upíra. Tanya Tormentová. Jestli ti to jméno něco říká." Prohlásila Annine klidně. David zbledl. "Do-dobře." Zakoktal. "M-myslím, že by stačilo dvě stě padesát." Dostal ze sebe. "V pořádku, myslím, že Tanya říkala něco o rozčtvrcení a cruciatech, ale to je celkem nepodstatné." Vymýšlela si Annien. "Nepodstatné?" Vyjekl. "Sto padesát galeonů a to je mé poslední slovo." Vypískl. Mladá Blacková se spokojeně ušklíbla. "Už se těším na náš další společný obchod." Sykla k němu a hodila na stůl měšec s galeony. David to přepočítal. "J-je ta-tam je-jen de-devadesát." Zakoktal. "Budu pozdravovat Taynu." Houkla ještě Annien a vyběhla z hospody. "Nezapomeň, přístě už žádná kočička." Sykl Harry a vrazil Davidovi ještě jednu do nosu. Pak odešel za mladou Blackovou. "Tak takhle se obchoduje s Lady Ann." Ušklíbla se na něj.

Matthew Growen se se vydal prázdnou ulicí do mudlovského Londýna. Po chvíli se zastavil před draze vypadajícím podnikem. Vevnitř nebylo slyšet vlastního slova, protože zde z repráků na stěnách vyhrávala mudlovská hudba. Hned u vchodu ho chytli dva chlapíci a chtěli zaplatit za vstup. Matthew vytáhl svojí kartičku s tučně napsaným "VIP" Ti dva jenom přikývli a bez řečí ho pustili dovnitř. Sedl si k baru a objednal si skleničku Amundsena.

Spokojeně upíjel svůj aperitiv a pozoroval nějakou mladou slečnu, která tančila jen ve spodním prádle u tyče kousek od něho. Házela na něj svůdné pohledy a on by si jí nejradši vzal do postele, ale dnes měl něco důležitějšího na práci. Musel neodkladně vyřídit jeden obchod.
Bylo přesně jedenáct hodin a Matt zaplatil za asi třetí skleničku aperitivu. Zvedl se a s celkem dobrou náladou se odebral do jednoho ze salónků. Měl na sobě normální mudlovské džíny a modrou košili, takže nevzbuzoval v mudlovském podniku žádnou velkou pozornost. Sedl si na pohodlné křesílko a čekal na obchodníka. Ten se po chvíli také dostavil. Vypadal tak na třicet, měl černé vlasy a hnědé oči. Byl celý v černém a tvářil se dost nepřívětivě.
"Zdravím, vlku." Pozdravil Matthewa klidně a obsadil druhé křeslo v místnost. "Já tebe taky, Bade." Odvětil Growen. "Máš zboží?" Zeptal se. "Samozřejmě, podle objednávky." Přikývl Bad a podal Uregenovi několik kufříků. Ten si je prohlédl a hodil muži balík peněz. "Je to přesně." Sykl. Pak přihodil ještě další o dost menší balík bankovek. "Nikdy jsi mě neviděl." Ušklíbl se a bez jediného slova opustil místnost. Došel ke slečně, která se svůdně vlnila u tyče a podal jí taky nějaké prachy. "Zítra v tuhle dobu tady a dostaneš dvojnásob." Mrkl na ní a slečna se spokojeně usmála. "Tak to by jsme měli." Ušklíbl se, když vyšel z podniku a zmenšil si kufříky tak, aby se mu vešly do kapsy.

"Ještě…ha,ha…jednou!...škyt." Objednal si Harry další ohnivou whisky v hostinci U Morgany, kde už se trávil asi dvě hodiny za společnosti Monici, Annien, Matta a Uregena. Přistála před ním další sklenička whisky a on si spokojeně lokl. "Víš, že jsem ještě s žádnou holkou nespal?" Zeptal se přiopile Monici. "Já taky ne." Zasmála se. "Ještě že tak, ty si holka ne? Máš spát s chlapama." Ušklíbl se. "Taky pravda." Zašklebila se Nica. "Hele, tamhle nějaký jsou. Jdeme je sbalit, co ty na to?" Navrhla nadšeně. "Jdeme!" Vykřikl Harry a trošku houpavým krokem se přesunuli ke skupince několika kouzelníků v černých pláštích.
Mladý Potter okamžitě určil za svou oběť jednu černovlasou čarodějku a Monica nějakého neznámého blonďatého čaroděje. "Co ty tady tak sama?" Optal se Harry svůdně. "Mám společnost, nevidíš?" Prskla čarodějka a ukázala na blonďáka. "To jo, ale nemyslíš, že jsem
lepší?" Zajímal se. "Dvakrát cherry." Křikla čarodějka. Harry se posadil vedle ní ke kulatému stolu a nějaký další čaroděj začal rozdávat karty. "Hraješ taky?" Štěkl na Harryho. "Jasně!" Přikývl Harry. "My se přidáváme." Křikla Annien a společně s Mattem a Uregenem obsadili další místa u stolu. Nica usazená na blonďákovi se samozřejmě taky přidala. "Jak se vlastně jmenuješ?" Zeptal se Harry své společnice. "Bellatrix.?" Odvětila. Harry nebyl ještě tak opilý, aby se představil pravým jménem. "Jack." Zalhal pohotově. "Jo a tamto je Lucius, Crabbe, Goyle, Severus a Narcissa." Dodala Bella, která toho měla vypito snad ještě víc než Harry.

"Tři králové!" "Dvě esa!...platíš pití." Křikl Harry a o chvíli později před ním přistála další sklenička whisky. Kopnul to do sebe a ušklíbl se. "Pokračujem." "Dvě skleničky sherry." "Dorovnávám na dvě skleničky Amundsena." "Dorovnávám sklenku whisky a zvyšuju na jeden Fernet." "Končím." "Já taky." "A ty…škyt… Nico?" "chrrr…chrrr." "Dobře, ty taky končíš. Takže?"…. "Sakra!" "Tři esa, beru výhru." Ušklíbla se Annien a přihrnula si k sobě pár lahví alkoholu. "Já už musím, manželka by mě zbyla." Zamumlal Lucius a odpotácel se k letaxovému krbu. Těsně před ním se ale sesunul na podlahu a za chvíli se odtamtuď už ozývalo hlasité chrápání. "Já jdu taky, manžel by se vyptával." Rozhodla Narcissa a vydala se také ke krbu. Tam ale zakopla o svého manžela a už zůstala na Luciusovi ležet. "Někdy si to musíme zopakovat." Zívla Bellatrix a ustlala si na dávno spícím Severusovi.
"Ty taky nic nevydrží." Zakroutil hlavou Matthew a sebral všechny prachy, co byli na stole. "To není všechno tvoje!" Křikla Annien s Uregenem najednou a vrhli se na Matta. "Černokněžníci." Ušklíbl se Harry, chytil Monicu a společně se ještě přemístili do sídla Blacků.
Annien mezitím vyhrála díky svým vysokým podpatkům bitku a i s penězi se přemístila za nimi. Upír Uregen a Matthew se na sebe významně podívali. Pak se oba rychlostí blesku zvedli ze země a přilítli k manželům Malfoyovým. "Těm ty prachy chybět nebudou." Okomentoval to Matt a i s váčkem plným galeonů se přemístil k Annien domů. Uregen si povzdechl. Bylo slyšet už jen hlasité "PRÁSK" a zmizel z hospody, kde zůstalo jen několik spících smrtijedů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.