4. Nákupy

1. července 2010 v 11:30 | Nemesis
Tak tu máte konečně dlouho očekávanou další kapitolku k prokletí upírů. Taková neakční, ale v příští už se snad bojovat bude. xD
Jinak...momentálně mám zavirovaný počítač a částeně zablokovaný přístup k síti, takže je to s tím vkládáním nových kapitol trošku pomalejší. Nechala jsem vás čekat opravdu dlouho a doufám, že se kapča bude alespoň líbit.
S přáním chuti do čtení dalších povídek
Nemesis

4. kapitola
Nákupy
"Nějaký plán?" nadhodil Patrick.
"Jo, chtělo by to dům blízko Londýna. Pak zfalšovat doklady a obsadit nějaká důležitá místa kvůli informacím," začala Michelle.
"Nemocnice u Sv. Munga, Obrtlá ulice, Fénixův řád, Bradavice…" vyjmenovával Lucas.
"A smrtijedi," doplnil ho Harry.
"Ty do toho jdeš?" zajímal se Grindelwald.
"Jo," odvětil po chvíli váhání mladý Potter.
"Fajn a jak se tam dostaneme?" optala se Jessica.
"Záchranný autobus z Paříže?" odtušil Patrick.
"Ale nejdřív se zastavíme v nějakých obchodech…prosím! Já ve Francii ještě nebyla," udělala psí oči Jess.
"No…" ušklíbla se Michelle. "…ráda nakupuji, takže souhlasím," zasmála se vyděšeným pohledům třech kluků.
"Jdeš s námi, Gelerte?" optal se Patrick.
"Musím si něco vyřídit tady ve Francii, ale ještě s uvidíme," odvětil.
"Hurá nakupovat!" vykřikla Jessica a nedočkavě čekala na ostatní u brány ven z pozemků.
"Snad to přežijeme," ušklíbl se Harry s útrpným výrazem.
"Nechápu, proč si na sebe někdy nemůžeš vzít něco barevného," prohlédla si ho nesouhlasně dívka.
"Protože mi to nesluší," odsekl Harry. Měl na sobě tmavě modré jeansy, černé volné tričko, sluneční brýle a svoje oblíbené černé rukavice. "Mám fialový vlasy, co víc bys chtěla?" vyjekl naštvaně.
"Podle mě, by ti slušela k těch vlasům žlutá," nadhodila zrovna přicházející Michelle a Potter zbledl.
"Kluci, pomoc!" křikl na své dva kamarády, kteří se právě dobře bavili na jeho účet.
"A tobě Patricku, by se hodila růžová," usmála se Jessica zářivě na chlapce, kteří se na ni vyděšeně podíval.
"Jo a Lucasi…" otočila se na blonďáka.
"Nechci to slyšet!" vykřikl zděšeně.
"Tak co...tam, nebo tam?" vyjekla nadšená Jessica, když stanuli uprostřed nějakého obchodního centra.
"Začneme tady," ukázala Michelle na obrovský krám s oblečením, a tak začalo několik nekonečných hodin nakupování.

"Patricku, ty sis koupil zářivě žlutý tanga?" vyjeveně se podíval Harry do tašky svého kamaráda a pak společně s Lucasem vybouchl smíchy. Patrick vyjekl a při pohledu do svojí tašky zesinal. "Ne!" zasyčel a snažil se od ní odsunout co nejdál.
"Copak? Něco se ti nelíbí?" ušklíbla se na něj zrovna přicházející Michelle.
"Tohle!" Vykřikl Patrick a ukázal na svoji tašku. Shelly tam zvědavě nahlédla a pak se zasmála.
"To si prosadila Jessica," vysvětlila. "Já ti chtěla koupit růžový," zašklebila se na něj a on by po ní v tu chvíli nejradši něco hodil. "Jó…a Lucas má světle zelený," usmála se na blonďáka, který se znechuceně otřásl.
"Hele, hůlky máme očarované proti vystopování, tak si ty tašky zmenšete a jdeme do dalšího krámu," usmála se na ně a kluci se vyděsili.
"To nebylo všechno?" vykřikl zděšeně Harry.
Michelle povytáhla obočí.
"To byli první dva obchody."
A už je zase táhla někam dál.
"Ještě, že jsme zdědili ty prachy po zakladatelích, na tohle by nestačil ani celej trezor rodiny Malfoyů.." zašklebil se Harry.
"K čemu potřebuju společenský hábit?" vyjekl zděšeně Lucas. "Ještě v životě jsem ho nepoužil a nikdo si nestěžoval!" zavrčel. "Tvoje spolubydlící, krysy v kanálech, by si těžko stěžovali," odsekla naštvaně Jessica. Lucas na ní hodil ještě poslední naštvaný pohled a vyšel z obchodu.
"S těma krysama jsem to asi trošku přehnala, co?" otočila se Jess na Patricka.
"Trošku," připustil s úšklebkem.
"Neboj, on nevydrží být dlouho naštvaný," přiběhla k nim Michelle, která zrovna zaplatila nějaké nakoupené hábity, které sehnali v kouzelnické čtvrti Paříže.
"Kde je vlastně Harry?" ozval se Patrick. Rozhlédli se kolem sebe, což bylo celkem zbytečné, protože do nich mladý Potter zrovna v plné rychlosti narazil a všichni skončili na zemi. Nechápavě se na něj podívali a poté stočili pohledy na dvě dívky hrnoucí se za Harrym. Dívky se zastavili před nimi a svlékali pohledem oba kluky.
"Pomoc!" vylezlo z Harryho. Jessica vstala ze země a naštvaně dívky probodla pohledem. "Promiňte, tihle už jsou zadaní," hodila po nich poslední lítostivý pohled a vášnivě políbila Patricka. Michelle se přišoupla k Harrymu a dala mu pusu na tvář. Přece jenom věděla, že líbat se s ním by díky jeho prokletí pro ni nedopadlo příliš dobře.

"Vzhůru do Anglie!" usmála se Jessica.
"Zpátky domů," promluvil téměř neslyšně Harry. Hodil letax do krbu a věnoval poslední pohled sladké Paříži. Prožil tady pět krásných let svého života.
Jó, to byli časy. Po tváři se mu mihl úsměv a on vkročil do plamenů.
"Sbohem Francie," rozloučil se ještě, než se mu ztratila z dohledu Eiffelovka, poblíž ní stál letaxový krb.
Vyletěl z krbu na Příčné ulici a přistál přímo na Michelle, která z krbu vylezla před ním. Chtěl se zvednout, ale to už mu na zádech skončila i Jessica a kvůli jejich zdržování provozu se již začali na letax tvořit fronty.
Ještě, že jsme nechtěli upoutat pozornost, ušklíbl se Harry a pohodil svými fialovými vlasy, což upoutalo i ostatní. Fialová prostě nebyla zrovna obvyklá barva, hlavně mezi konzervativními čaroději.
Pak se jich všech pět radši uklidilo do jedné temné uličky a začali rozmýšlet plán.
"Takže…nejdřív by to chtělo koupit nějaký dům," rozhodl Lucas a všichni přikývli.
"Nějaké vybavení…oblečení máme dost…" přidal se Patrick.
"Jídlo," napadlo Jessicu a Harry se zasmál.
"Jo, to jdeme sehnat my," ušklíbl se a vytáhl hůlku. Několikrát s ní mávl a vyčaroval si zrcátko. Přece jenom nechtěl, aby ho někdo poznal.
V žádném případě neměl v úmyslu vracet se k Řádu. Možná se jim někdy ukáže, ale teď určitě ne. K čemu by mu bylo, že se naučil perfektně bojovat s hůlkou, se zbraněmi i bez nich, kdyby ho na každém kroku hlídali a nepustili do boje.
Prohlédl se v zrcátku a nespokojeně zabrblal. Rysy tváře se mu trochu změnili, ale stále si byl docela podobný.
"Počkej, pomůžu ti," zasmál se Lucas, který z nich byl v přeměňování nejlepší. "Jak bys chtěl vypadat?" nadhodil a Harry se zamyslel.
To už se k nim ale přihnala Jessica s Michelle a začali Lucasovi popisovat, jak by si nového Pottera asi představovali. Ten se sice chvíli snažil pochopit, co vlastně chtějí, když křičela jedna přes druhou, ale po chvíli to vzdal a mávl hůlkou. Obě dívky jen naprázdno otevírali a zavírali pusy.
"Tak je to lepší," zašklebil se a mávnutím ruky přivolal Patricka. "Tak jak bude vypadat, kámo?" zajímal se a jen tak nazdařbůh mával hůlkou.
Dívky sice jeho silencio již zrušili, ale místo toho, aby se klukům snažili radit, teď stáli uraženě kousek od nich.
Patrick Lucasovi něco pošeptal a ten se zářivě usmál. Pak několikrát složitě mávl hůlkou a podal Harrymu zrcátko.
Ten se pořádně prohlédl a úsměv Lucasovi vrátil. Podíval se na obě dívky, které na něm mohli oči nechat. Vlasy mu zůstali fialové, protože změnit jejich barvu byl prostě nadlidský úkol. Měl teď trošku jemnější rysy, kulatější obličej a černé oči.
"Jé!" usmála se Jessica a okouzleně si Harryho prohlížela. "Moc ti to sluší!" Usmála se a po celou dobu ho nepřestala svlékat očima.
"Ani na to nemysli," zavrčela na ni najednou Michelle, která jí zřejmě četla myšlenky
"A ty mi nelez do hlavy," sykla Jess a dala Potterovi pusu na tvář. "Svěřujeme vám nákup domu. My zajdeme pro jídlo a do Obrtlé, ta mě docela zajímá," ušklíbla se a už jich nebylo.
"Proč ten dům musíme vybrat my?" zavrčel naštvaně Patrick.
"Protože oni by vybrali cokoliv, hlavně aby to mělo bazén a lunapark," odsekla Michelle a Lucas se zasmál.
"To bych taky bral.," zasnil se, ale blondýnka ho naštvaně šťouchla do žeber.
"Nic takovýho!"

Harry s Jessicou už měli nakoupené jídlo a teď seděli ve zmrzlinářství a lízali oba dva jednu velkou zmrzlinu. "Proč jsi nekoupil dvě po dvou kopečkách, ale jednu se čtyřmi?" zabrblala naštvaně Jess, když se kopeček čokoládové zmrzliny převalil a spadl jí do klína.
"No…že by to takhle bylo zajímavější?" odtušil Harry a Jessica se rozesmála, když si zamazal své vždy černé rukavičky od jahod.
"Vidíš, kdyby sis pořídil třeba růžový, nebylo by to tolik vidět," poučila ho a Harry ji zavraždil pohledem.Vytáhl hůlku a jednou s ní mávl. Flek zmizel a rukavice byla znova perfektně černá.
Jess se rozhlédla kolem a spatřila další dvojici dívek, které visely na Harrym pohledem.
"Máš tu obdivovatelky," zašklebila se a sledovala jeho vyděšený výraz, který se postupně změnil v pobavený.
"Jo, můžu jim dát třeba pusu…už si představuji ten hřbitov…zabita na políbení Harry Potterem…krásná představa," zavrčel a Jess se zasmála.
"Jó, hele…za chvíli sem přijdou nějací tvoji kamarádíčkové od Fénixů, buď tu můžeme zůstat a ty budeš dělat oči i na ně, nebo se někam vypaříme," prohodila nezaujatě a Harry se na ni s úšklebkem podíval.
"Tss…ty víš vždycky všechno pět minut předem," sykl. "To pak není žádná sranda, když se vší zábavě vyhneš!"
"Jo a taky vím, že s nimi půjde i Moody, kterému se příliš líbit nebudeš," usmála se a Harry se zvedl do židle.
"Fajn, jdeme se podívat nejdříve…třeba támhle do knihkupectví.," navrhl a doslova ji odtáhl do Krucánků a Kaňourů.
Tam pobyli asi dvacet minut a nakonec si oba vybrali i nějaké ty knížky.
Hm…Černá magie do bitvy - útočné kletby 3. stupně…beru
Nejtemnější tvorové temnoty…to si nemůžu nechat ujít.
Nakonec tam přihodil i jednu knížku o runových kouzlech, kterých si Jessica nabrala asi dalších pět.
"Nechali jsme tam asi dvě stě padesát galeonů," zakroutila hlavou něvěřícně Jess. "V knihkupectví."
Oba si zmenšili knížky tak, aby se jim vešli do kapes.
"Podíváme se na tu Obrtou? Prosím, prosím!" otočila se na něj Jess a on si odfrkl. "Když tam půjdeš takhle, tak se na tebe vrhne první žebrák a hned po něm všichni ostatní černokněžníci."
Dívka zamumlala něco o nepraktických chlapech a vytáhla z kapsy dva černé pláště, které následně zvětšila.
"Dovolila jsem si je vypůjčit z naší bezedný tašky a vzít je s sebou pro…případ nouze," zašklebila se a hodila mu jeden z nich na hlavu.
Oba se do nich oblékli a nasadili si kápě.
"Bude sranda!" zavýskla Jessica a vrhla se o Obrtlé.
"Počkej!" zasyčel na ni Harry. "Nemůžeš tam vtrhnout jako idiot! Měli by tě buď za turistu, nebo bystrozora…a já sám nevím, který z těch dvou je tu vítanější," ušklíbl se a Jess zpomalila krok.
"Co tam vlastně chceme?" Nadhodil Harry cestou.
"Vzhledem k tomu, že je tohle jedna z nejuznávanějších ulic černé magie na světe, tak se ptej po nějakém…luxusním zbožní," odvětila dívka tiše a oba vstoupili do temné úzké uličky.
"Přejete si talismany proti vlkodlakům?" ozvalo se Harrymu u ucha syčivě. Ten se bleskově otočil a reflexivně vytáhl černou dýku od Salazara, kterou přiložil muži za sebou ke krku.
Prohlédl si ho od hlavy až k patě zhnuseným pohledem. Muž byl nejspíš nějaký překupník s různými talismany a přívěšky. Chyběla mu půlka tváře a přes oko se mu táhla dlouhá rozšklebená jizva. Měl na sobě roztrhané oblečení a nehorázně smrděl.
Vypadni!" sykl jen Harry ledově a muž se stáhl.
"Jdeme dál," řekl Jessice, která se na to překvapeně dívala.
"Tak za kolik, brouku?" přilepila se k Harrymu nějaká žena, asi o deset let starší. Chtěl ji ze sebe setřást, ale ona se mu přisála na rty.
Líbala dobře, to jo…ale příliš dlouho jí to nevydrželo. Po chvilce úplně zbledla a odtrhla se od Pottera, který chladně, možná s náznakem lítosti sledoval, jak padá její tělo k zemi.
Jess se zděšeně porozhlédla kolem, jestli si toho nikdo nevšiml, ale ono to očividně nikomu nevadilo.
Prohlédla okolí, když si všimla třech mužů, kteří se skláněli nad nějakým tělem o pár metrů dále. Jeden z nich mávl hůlkou a žena na zemi sebou začala házet v bolestech. Pak mávl hůlkou další a na těle se jí objevila dlouhá řezná rána. Žena křičela bolestí i strachem, ale zde si toho nikdo nevšímal. Bylo to tu na denním pořádku.
"Nechceš jít ppryč?" napadlo Jessicu, když uviděla, jak jeden ze zabijáků míří rovnou k nim.
"Ne, když už jsme tu…zajdeme do krámku Burgina&Burnuse," ušklíbl se Harry a vzal dívku za ruku.
Společně prošli ještě kousek uličkou, když zastavili před skvostně vypadajícím domem, oproti těm ostatním chátrajícím.
Harry se zhluboka nadechl a vešel dovnitř v závěsu s Jess.
Uvnitř bylo spoustu nechutných nádob s různými částmi zvířecích a možná i lidských těl, kousky něčeho neidentifikovatelného, nějaké zbraně, šperky a jiné skvosty.
"Zdravím!" sykl Harry co možná nejděsivěji na shrbeného muže za pultem a dal si záležet, aby to znělo, jako že je pro něj takováto mluva na denním pořádku.
"Co chceš?" odvětil kouzelník otráveně a hodil po Potterovi jeden pohrdavý pohled.
To už mu ale narazila do prsou kletba z černé magie, chytla ho pod krkem a zvedla několik centimetrů nad zem.
Vyděšeně zakopal nohama kolem sebe a snažil se popadnout dech. Chvíli sebou tak házel v pevném sevření kletby a Harry k němu klidně došel.
"Takhle z nás asi nebudou přátelé, pane Burnesi," zašklebil se a kletbu zrušil.
Kouzelník spadl na zem a sípavě dýchal.
Po chvíli se roztřeseně postavil a opřel se o pult. Potter na něj hodil váček z penězi. Burnes už po něm natáhl ruku, ale Harry si ho svojí černou rukavicí vzal zpátky.
"Nejdříve bych chtěl vidět tvoje nejlepší zboží," zasyčel na obchodníka.
"T-to je j-jen pro stálé z-zákazníky, p-pane," zakoktal a Potter vytáhl svoji černou dýku. Opatrně po ní přejel prstem a párkrát ji zatočil v dlani.
"Oh, tak to je jiná. A já si naivně myslel, že to tentokrát půjde bez větší újmy na zdraví," prohodil nezaujatě Harry a zaryl dýku mělce do pultu.
"P-pane, já pro to skočím," pokýval hlavou Burnes a zmizel někde v zadní místnosti.
Potter se otočil na Jessicu, která se nad jeho výstupem pod kápí usmívala.
"Jsi třída, šeptla k němu tiše, ale to už se vrátil muž z několika věcmi v rukou.
"P-pane, je tu několik věcí, které jsem schovával pro své nejlepší zákazníky," začal. "T-tady…dýka. Je to elfí práce, jednoduše zdobená, s prakticky nezničitelnou, postříbřenou čepelí. Prý byla vyrobena před několika tisíci lety pro jednu elfskou královnu, která s ní údajně zabila samotného pekelného démona. Slyšel jsem, že je na ní stále jeho krev, která teď slouží jako smrtelný jed. Samozřejmě je to jenom povídačka, ale vše se alespoň z části zakládá na pravdě, že? Muž jako vy takovou práci jistě ocení…vy už sice dýku máte, ale pro vašeho společníka…" nadhodil Burnes a Jessica naštvaně zaprskala.
"Společnici."
Muž se poklonil.
"Promiňte mi, madame."
"Tu dýku beru, co máte dál?" zasyčel Harry netrpělivě a muž trošku vyděšeně poposkočil. "Ano, ano…jedenapůlruční meč ze 14. století. Takzvaný "bastard" či "Langschwert". Celková délka čepele je jeden metr a zlatem zdobený jílec měří patnáct centimetrů," vysvětloval a podal Potterovi dlouhý meč. Ten s ním několikrát mávnul a hodil ho zpátky Burnesovi.
"Bezcenný…dál?"
Muž se zasekl, ale pak zase nasadil falešný úsměv.
"Pán se vyzná…tak to tady pro vás mám ještě něco…vrhací hvězdice," řekl a podal Harrymu otevřený balíček. "Patřili mezi ideální zbraně pro umění zvané ninjutsu, používané japonskými ninjy. Řadí se do kategorie zahnuté hvězdy, takzvané mandži. Jsou vyrobeny z oceli, mají čtyři ostny a velikost je asi devadesát milimetrů."
Potter si je obdivně prohlédl, navenek však nedal nic znát.
"Bereme je. Kolik za to chceš?" Zavrčel a obchodník se samolibě usmál.
"Za tu dýku tři sta, za pět hvězdic dvě stě padesát," odvětil a Harry si pro sebe něco naštvaně zasyčel.
"Dám ti dvě stě padesát celkem."
Burnes se zamračil.
"Čtyři sta."
Harry si začal pohrávat v ruce se svojí černou dýkou.
"Fajn, dostaneš tři sta a nikdy jsem tu nebyl."
Muž si nejdříve něco zabručel, pak sklouzl pohledem k Harryho dýce a následně zdráhavě přikývl. Chytil váček s penězi a bleskově to přepočítal.
"Chybí tam…" začal, ale nikdo už v krámku nebyl a jeho dýka s hvězdicemi také ne. "Zatraceně rychlej chlap," zavrčel si pro sebe.
"A teď odtud rychle pryč," sykla Jessica a oba se vydali rychlím krokem k východu z Obrtlé.
Najednou do dívky někdo narazil. Automaticky vytáhla hůlku a namířila ji tomu opovážlivci mezi oči. Ten zbledl a Harry stojící vedle ní na první pohled poznal Rona Weasleyho.
"Copak tu dělají takový malý spratci, jako jsi ty?" vžil se naplno do role černokněžníka.
Zrzek před ním zbledl na nejvyšší možnou míru.
"J-já…t-to…k-kamarádka…t-tady," zakoktal nesrozumitelně a Harry se podmračil.
"Zatoulala se ti tu kamarádka?" nadhodil chladně a pak se rozesmál.
"Můžeš ji jít hledat," ušklíbl se a kývl hlavou k nějakému překupníkovi, který nabízel lidské hlavy v konzervách.
Ron vyděšeně vyjekl.
Možná bych na něj neměl být tak zlý, uvědomil si Potter.
"Buď v klidu, ty hlavy už jsou asi tak dva týdny starý," zabručel při pohledu do konzervy a zrzek mohutně zezelenal.
Fajn, moc jsem si nepomohl.
"Jdi si najít maminku a mi už to tady vyřídíme, jo? Kolik bys dal za nalezení své kamarádky… samozřejmě při nejlepším v celku?" zapojila se do toho Jess.
Ronald vypadal čím dál vyděšeněji a Harrymu už ho bylo docela líto.
"Jak se ta holka jmenuje?" zajímal se.
Weasley byl asi neschopný normálně uvažovat a vyklopil jim všechno, bez ohledu na nějaké utajení.
"H-hermiona Grangerová, hnědý vlnitý vlasy, stejně stará jako já," mlel rychle a Harry sebou při tom jméně lehce cukl. Sundal si sluneční brýle, které měl k Jessici překvapení i pod kápí a zadíval se zrzkovi do očí. Tomu se v očích objevila čirá hrůza a rychle utekl zpět na Příčnou.
"Cos mu udělal?" zajímala se dívka.
"Trošku jsem ho vystrašil. Museli jsem se ho nějak zbavit," mávl rukou Potter a místo na Příčnou, se otočil zpátky do Obrtlý.
"Ty jí chceš hledat?" vyjekla Jess.
"Jo."
"Počkej, to bychom tu mohli strávit ještě pár hodin," zadržela ho. "Zkusíme sledovací kouzlo."
Odtáhla ho do nejbližší nepoužívané uličky.
"Soustřeď se na ni!" sykla a začala odříkávat nějaká slova v latině. Po chvíli se před nimi objevil obraz třech smrtijedů, mučících známou dívku.
"Vím kde to je," vyjekl Harry a rychlým krokem se tam vydali.

"Měl jsi vidět ten Moodyho pohled, když lízal zmrzlinu a najednou se před ním zčista jasna objevila Hermiona. Málem mu vypadlo to kouzelný oko s důlku," zasmál se Harry.
"To jo no…a Ron, když jsi se mu zmínil, že si svojí kamarádku může najít mezi těma hlavama v konzervách," přidala se Jess s úšklebkem.
"Máte určitě velice zajímavé historky, ale já už bych se šla podívat do našeho nového domu," přerušila je Michelle.
"Ano, kapitáne!" zasalutovali Harry s Jessicou společně a oba se rozesmáli.
"Jestli to nemá bazén, houpačku a pískoviště…!" pohrozil Harry a společně se přemístili na dané místo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.