57. Dobro, zlo a ti třetí (HČ)

10. března 2011 v 20:30 | Nemesis
Museli jste si na ni počkat opravdu dlouho, vím, ale prostě jsem si nějak nenašla dříve čas na psaní. Budu ráda, když okomentujete a nepohrdnu ani konstruktivní kritikou, ve skutečnosti by mi moc pomohla. :)) Příjemné čtění :D
A ještě...příště bych chtěla přidat kapitolku k Prokletí :D


57. kapitola
Dobro zlo a ti třetí

"Avada kedavra!"
"Mdloby na tebe!"
"Petrificus totalus!" rozlehlo se místností, ale ani jediný paprsek nerozzářil místnost.
"Ty klacky zahoďte," ušklíbl se Harry, vytáhl Colt Anaconda, bleskově se otočil a stiskl spoušť, zrovna, když po něm chtěl zezadu tlustý muž v šátcích skočit.
Kulka se muži zaryla do břicha a on upadl na zem. Místností se rozeznělo několik vyděšených a překvapených výkřiků.
Harry k němu přiklekl a rozmotal šátek kolem obličeje. Ta tvář mu byla až odporně známá.
"Kdo by to byl řekl, že Červíček, ten ubožák a zbabělec zemře tak mudlovským způsobem, v jedné z Egyptských pyramid? Pozdravuj v pekle, Červe!" ušklíbl se a pozoroval krvácejícího muže, který sténal, prosil i křičel mezitím, co si tiskl ruce k ráně. A Harry ho pozoroval neurčitým pohledem.
"Jaké to je, umírání?" nadhodil. Na to se fňukající Červíček stočil do klubíčka. Nikdo z místnosti se je v jejich jednostranné diskuzi neodhodlal přerušit.
"Bolí to hodně?" zajímal se a čaroděj před ním souhlasně zakňučel.
"Chtěl bys žít? Chtěl bys abych tě zachránil?" položil další otázky a Červíček horlivě přikyvoval, upírajíc pohled někam k Harryho nohám.
"Co bys chtěl? Hůlku?" zvedl do rukou úzký proutek. "Promiň, ale už ji nebudeš potřebovat," ušklíbl se a přelomil ji na dvě poloviny, za což byl odměněn několika bolestnými výkřiky z úst přihlížejících a dalším zakňučením od muže před ním.
"Chtěl bys ještě něco říct, před svojí smrtí?" nadhodil.
"To už by stačilo, ne, pane Pottere?" ozval se za ním hlas Luciuse Malfoye. "Ta ubohá náhražka inteligentního života už je stejně skoro po smrti a některým v této místnosti se dělá zle při pohledu na krvavou kaluž, ve které se společně válíte," zasyčel.
"Promiňte pane, Malfoy, že vás obtěžuji…nebo bych spíš měl říct pane WEASLEY?" posměšně se ušklíbl a obrátil pozornost zpět k Červíčkovi.
"Zradil jsi mé rodiče, kryso a tohle je moje pomsta," vysvětlil mu. "Doufám, že už konečně umřeš…nudíš mě."
"Z-z-z…bije t-tě," zamumlal přes krev v ústech kouzelník.
"Prosím? Nebylo ti rozumět, Červe," ušklíbl se Harry.
"Z-zem…řeš."
"Ty první, máš přednost," zasmál se Potter a nemusel čekat dlouho, než Smrtijed u jeho nohou naposledy vydechl.
"Komu se divadlo líbilo?" otočil se na ostatní přítomné, kteří ho do jednoho pozorovali, ale nikdo neodpověděl. Pokrčil tedy rameny a o kousek dál, kam už nezasahovala kaluž krve, se usadil zády ke zdi.
Nevydržel dlouho zírat do stropu a obrátil pohled k přítomných. V místnosti jich bylo natěsnáno celkem…osm, plus Červíček.
Kromě něj tu byla samozřejmě Monica, tupě zírajíc před sebe a Clarissa, která ji věrně napodobovala.
Lucius Malfoy, který se stále snažil s panickým leskem v očích o nějaké kouzlo.
Tanya zkoumající černý plášť, jenž měl být sice neviditelný, ale zřejmě ztratil své schopnosti a Jack se skrčenýma nohama u hrudi, kolébající se zepředu do zadu.
Pak onen muž v teplém kabátě, pozorující mrtvé tělo Petera Pettigrewa, jemuž se někde ztratila černovlasá žena, jež ho ještě pře několika okamžiky doprovázela. Zůstala zřejmě venku za zdí.
Ještě ona černoška, která měla k Harryho překvapení vlasy náhle blonďaté a ztratila něco ze svojí temné barvy pleti. Měl docela slušný odhad, kdo by to mohl být, ale nebylo to ověřené. Muž, co ženu doprovázel, vypadal, že bude každou chvíli zvracet.
Jako poslední ten chlápek snědé pleti si pro sebe něco horlivě mumlal a tiskl se k černošce, se kterou do té doby neprohodil jediné slovo.
Byli opravdu zvláštní výprava. Uvěznění v pyramidě, bez kouzel, čekajíc buď na záchranu nějakého mudly nebo na svoji smrt.
"Je tu trochu tíživá atmosféra, nemyslíte?" nadhodil po chvíli Harry, ve snaze přetrhnout to hrozné ticho. S úšklebkem zpozoroval, jak sebou ostatní škubli. "Možná, že bychom spolu mohli nějak zdvořile konverzovat…?" nadhodil a čekal na odpověď.
"Copak to nevidíš, Harry?" vyjekla černoška. "Jsme zavřeni v pyramidě a jediní, kdo nám můžou pomoci jsou nespolehlivý mudlové tam venku. Co když už sem prostě nepřijdou?" utřela si rukou slzy. "A to nemluvím o tom, že tuhle místnost sdílíme s…mrtvolou."
"Eh…my se známe?" povytáhl obočí.
"Tonksová," představila se.
Harry se zašklebil. "Jistě, mělo mi být jasné, že být mudlou, tvoje vlasy tak rychle nebudou měnit barvu."
Tonksová se pokusila o úsměv, ale příliš se jí to nepovedlo.
"Tak mě napadlo…co kdybychom se vzájemně představili? Protože jestli tu umřeme…já osobně bych třeba rád věděl, s kým sdílím toto privilegium…"

"Roxanne, Uregene, už jsem myslela, že jste se zase ztratili," ušklíbla se Annien, sedící na klíně Mattovi.
"Nedostanu pusu na uvítanou?" zamračila se Roxanne na Matthewa, který momentálně líbal Annienin krk.
"Samozřejmě," rozzářil se, shodil ze sebe Blackovou a přitiskl se k druhé čarodějce.
"Sakra, nechte toho, nemáme čas," okřikl je Uregen naštvaně.
"Fajn, jdeme," zavelela Annien a společně se rozešli ke vchodu do správné pyramidy.
Před ním stáli dva vysocí chlapy s klobouky proti slunci, které jim zakrývali výhled do obličejů.
"Příští prohlídka až za hodinu," zabručel jeden, když chtěli vstoupit. Mluvil anglicky, bez jakéhokoli přízvuku.
"Co to-" zamračila se Annien, ale Roxanne ji předběhla.
"Co si to dovolujete?" zaprskala. "Vy dva, tlustí hlídači, nevíte, kdo má správu nad těmito pyramidami? Jestli mě nepustíte dovnitř, máte po práci, vy ničemové. Okamžitě jdu kontaktovat svého manžela."
"Promiňte paničko, ale vyskytl se technický problém, nemůžeme vás teď pustit dovnitř."
"A kdo ho asi spraví, když mě tam nepustíte? Ha! Musím ten problém prošetřit a ne čekat až se vyřeší sám," zasyčela.
Dva chlapy se nerozhodně dívali kolem sebe, jako by hledali někoho, kdo by jim poradil, když do nich někdo zezadu narazil.
"Gregory, Vincente, co tu ještě děláte?" zaječel zevnitř ženský hlas.
"My…my…oni…" koktal jeden.
"Mlč, Vincente. Gregory, co se stalo?"
"Tihle čtyři chtěli dovnitř. Říkali, že chtějí vyřešit…ech…TEN PROBLÉM!"
"Jaký problém máš na mysli? Ten s tvým mozkem? Co to vy dva zase melete? Nikdo tu není! Pojďte mi pomoct dovnitř a rychle!" křikla.
"Ale, oni-" otočil se jeden z nich, jenže před vchodem už nikdo nestál. "Zmizeli," zamumlal.
"Tak kde sakra jste?" ozýval se z chodby protivný hlas.
"Už jdeme, Bellatrix," odvětili současně a vydali se chodbou za ní.
"To byli-" vyjekla Roxanne a vystrčila hlavu zpod neviditelného pláště, ale Annien ji zase zpátky přikryla.
"Nemůžeš se tu najednou tak objevit! Je tu plno mudlů všude kolem! Uregene, viděl nás někdo, jak jsme zmizeli?"
"No, kromě támhleté holčičky," podíval se na malou blondýnku, která zírala s otevřenou pusou někam skrz ně, přičemž jí čokoládová zmrzlina kapala na tričko. "Tý, ženský." Byla to brunetka, ležící v bezvědomí na zemi. "A toho staříka." Šedivý muž pobíhal sem a tam a ječel něco arabsky.
"To je v pohodě," ušklíbla se Annien. "Teď vejdeme dovnitř do pyramidy a tam si ty pláště svlékneme, jo?"
"Ano, šéfe," zabručel Matt a všichni se přesunuli do úzké chodby.
"Annien," ozval po chvíli zase Matt.
"No?"
"Nevím jak bych to vyjádřil…ale ty a Roxanne…nejste neviditelní…že jo, Uregene?" zamumlal.
"Má pravdu," pokýval hlavou poloupír a sundal si vlastní plášť. "Ale to ani já."
Annien strhla ze sebe a z Roxanne plášť a naštvaně zacloumala se černou látkou.
"To není možný!" zavrčela naštvaně a vytáhla hůlku.
"Lumos," zašeptala, aby se mohla podívat na plášť na světle. Ale její hůlka měla jiný názor.
"Co se to tu sakra děje?" vyjekla a zkusila ještě několik jiných kouzel, žádný paprsek však z její hůlky nevyšel. "To prostě není pravda!"
Ostatní to samozřejmě také museli zkoušet, ale ani jeden z nich nezaznamenal úspěch.
"Budeme na ně muset jít mudlovsky."
Na to si Matt vytáhl dvě pistole, do každé ruky jednu.
"Myslíte, že jsme jediní, kdo má tento problém?" nadhodila po chvíli Roxanne.
"Jak to myslíš?"
"No…jestli Smrtijedi čarovat můžou, nebo ne…třeba je to tímhle…prostředím."
"Uregene…vezmi ten křížek a zkus se s někým spojit," napadlo Annien.
"Cože?"
"Fajn, tak nedělej nic," zavrčela a stiskla vlastní přívěšek.
"Uregene?"
Kouzelník na ni pořád nechápavě zíral.
"Matte?"
"Roxanne?"
Ani jeden z nich na oslovení nezareagoval.
"Nejde to," zamumlala si pro sebe. "Prostě tady nefunguje žádná magie."
"Ty teda myslíš, že je to tou pyramidou?" nadhodil Matt.
"Může být."
"V tom případě budeme muset vytáhnout jiný kalibr zbraní," ušklíbla se Annien a vyndala si dva revolvery, z toho jeden hodila Roxanne. "Umíš s tím zacházet?"
"Jistě…ode dneška."
"Tak na ty Voldyho řiťolezce!" sykl spokojeně Matt a společně se vydali hlouběji do pyramidy."

"Ach…jste tak výřeční," zamumlal Harry otráveně. "Rozeberme si naši situaci. Jsme všichni kouzelníci, předpokládám. Všichni jsme tu zavření bez možnosti kouzlit, což je jediná věc, která nás drží od toho, aniž bychom se pozabíjeli. Jedinou smrtelnou zbraň, ač mudlovskou, tu držím já a zřejmě jsem i jediný, kdo ji umí jakž takž používat. Je tu možnost, že už se odtud nikdy nedostaneme a zemřeme tu, tiše nenávidíc se navzájem. Opravdu by bylo tak hrozné, si to tu alespoň trošičku zpříjemnit a zavést rozumnou konverzaci?"
Na otázku však nedostal odpověď. Jen pár otrávených pohledů, nějaké naštvané a taky pohrdavý…
"Dobře, začnu já," zabručel. "Jmenuji se Harry Potter a navštěvuji šestý ročníku v Bradavicích. Mám rád příjemnou společnost, skládající se povětšinou z mých přátel a taky mám moc rád svoji holku, i když jsme momentálně trošku rozhádaní."
"Mohu vás přerušit, pane Pottere?" ozval se Lucius Malfoy.
"Jistě."
"Jen čistě pro zajímavost…mohli bychom znát totožnost vaší dívky? Někdo, jako vy, si jistě může pořídit to nejlepší, že?" zajímal se s úšklebkem.
"Hádejte, pane Malfoy," odvětil Harry se spokojeným uculením.
"Jak dětinské," odfrkl si na to aristokrat. "Malfoyové nikdy…nehádají," vyslovil to slovo s patrnou nechutí.
"Malfoyové nechodí mezi mudly, nenosí sluneční brýle a nesedí na zaprášené zemi," přidala se do rozhovoru pobaveně Monica, která trošku roztála potom, co ji Harry zmínil ve své řeči.
"Toto je nesmyslná diskuze," odfrkl si Smrtijed. "Až se odtud dostaneme, nebude mi činit žádný problém vás porazit v kouzelnickém souboji."
"Samozřejmě, ale zatím venku nejsme," odvětila Nica. "To znamená, že nám nezbývá nic jiného, než pokračovat v této NESMYSLNÉ diskuzi. Nebo se můžeme být po mudlovsku…"
"Dobře. Pane Malfoy, když je pro vás tak potupné hádat, co kdybychom si pouze vyměňovali názory? Vy mi řeknete svůj a já řeknu, jak moc je pravděpodobný," nadhodil Harry.
"Moje odpověď zůstává stále stejná."
A tak přečkali dalších pár minut v úmorném tichu.
"Možná, že bychom tu mudlovskou věcičku mohli opravit," ozval se po chvíli váhavý hlas a všichni se otočili na muže se snědou pletí.
"Vy jste Kingsley Pastorek, že?" ozvalo se od Haryho. Muž stroze přikývl v odpověď a zvedl tu mudlovský ovladač těch dvěří ze země.
"Je tu někdo u mudlů narozený, kdo rozumí těmhle věcem?" nadhodil.
"Já," zamumlala Tanya z kouta a převzala ovladač.
"Ten idiot to rozšlápnul," ohodnotila po menší prohlídce. "Jsou v tom dvě tužkový baterky. Těm se nic nestalo, ale tlačítka jsou jasně nefunkční. Z týhle krabičky už nic nevymáčkneme."
A tak se místnost ponořila opět do dusivého ticha.
"Myslím, že chodíte se slečnou…Lovegoodovou," přetrhl ticho po několika minutách Malfoy.
Všechny oči v místnosti se zapíchli do Harryho.
"Ne," odvětil klidně. "Luna je-"
"Tvé světlo v temnotě, my víme," přerušila ho jízlivě Monica. "Ta holka je šílená a ještě k tomu má halucinace o neexistujícím zvířatech. Jednou mi řekla, ať nechytím Šblechy. Prý odrůda blech, kteří jdou na kouzelníky. Je nemožná!"
"Konečně jsme nalezli odpověď na naši nezodpovězenou otázku…dívka pana Pottera je zde přítomná slečna de Wild," ušklíbl se Malfoy.
"Nico, zkazila jsi všechnu srandu," okřikl ji Harry pobaveně. "Pokračuj v představování, nemám rád ticho."
"To, že spolu chodíme neznamená, že mi můžeš poroučet," vyštěkla. "Nejsem tvoje věc, hračka, ani nic podobného!"
"Neřekl bych, že je tohle lepší než ticho," ozvalo se podrážděné zavrčení od muže v kabátě.
"A vy jste zase kdo? Další chlap, co si hraje na pána zeměkoule?" zasyčela Monica.
"Takovéhle chování si vyprošuji. To, že jsi trochu zestárla od tý doby, co jsem tě viděl naposledy neznamená, že se nechám urážet," zavrčel a Harry mu poprvé mohl pohlédnout do tváře.
"Strýček Rudolfus," vyjekla náhle Nica a objala snědého Smrtijeda. "Teta Bella je tu taky?" zajímala se a Harrymu nezbylo nic jiného, než je pouze s povytaženým obočím pozorovat.
"Samozřejmě, ta stará stíhačka si nemůže nechat uniknout jedinou akci," zašklebil se. "Tak tys ulovila Harryho Pottera, gratuluju," zasmál se a plácnul si s Monicou. "Nebylo by slušností nás představit? Třeba budeme jednou rodina, ne?"
"Jistě. Rudolfusi, tohle je Harry Potter, Harry, tohle je Rudolfus Lestrange," usmála se a přitáhla je k sobě.
Smrtijed natáhl ruku před sebe a Harry ji po chvíli váhání přijal.
"Těší mě, pane Lestrange," ušklíbl se, možná trošku posměšně, ale Smrtijed to jak se zdá neřešil.
"Jen Rudolfus," vykouzlil na rtech něco, co zdánlivě připomínalo milý úsměv.
"V tom případě…Harry," odpověděl na nabídku tykání.
Když se do toho vložil Lucius Malfoy: "Kdo by to byl řekl, jaké přátelství nám tato nevkusná pískovitá stavba přinese, viď Lestrangei."
"Pouze se snažím poznat přítele mojí nejoblíbenější neteře," věnoval Nice úsměv.
"Kdyby to alespoň byla tvoje neteř," odfrkl si Malfoy. "Vaše rodiny spolu nemají naprosto nic společného."
"Ach, Luciusi, jsi vždy tak…staromódní," zašklebil se Rudolfus. "Radši mi řekni, jak se ti daří, Moni."

"Stále nechápu, co ty mudly vedlo k tomu, aby si postavili takovýhle baráky," zakroutil hlavou Matthew.
"Sloužily jako hrobky pro mumie faraonů," poučila ho s úsměvem Roxanne.
"Ztichněte, vy dva!"
"Ježíši, Uregene, ty-" ohradil se Matt, ale Annien mu přitiskla ruku na ústa a stáhla ho do postranní chodby, která tonula ve tmě. Uregen a Roxanne ji následovali. Chvíli potom, co se skrčili ve stínu, kolem nich prošli Crabbe a Goyle, hlučně se o něčem dohadujíc.
"Kdybyste byli chvíli zticha, možná bychom i slyšeli, když někdo jde," zasyčela Annien.
Netrvalo dlouho a dva Smrtijedi následování několika dalšími prošli zpátky.
"Kde se tu vzali tak rychle?"
"Zřejmě čekali venku."
Mlčky pokračovali v cestě několik minut, než před sebou v chodbě uslyšeli hlasy.
"Takže jsou za tou zdí, Bellatrix?"
"Jo a je tam i Potter a ta Malfoyova bývalá chráněnka."
"Jak je chceš dostat ven?"
"Normálně zvednete ty svý zadky a zakouzlíte Bombardu, Yaxley!"
"Proč to neuděláš sama, když jsi tak chytrá?"
"Protože nechci! A teď všichni uhněte, Yaxley nám ukáže své umění."
"Kolik jich tam je?" sykl Uregen do ucha Annien, která se vyklonila a podívala se za roh.
"Devět. Bellatrix, Crabbe, Goyle, ten Yaxley, Rabastan Lestrange a zbytek neznám. Asi nováčci."
"Ti chudáci nikdy nedosáhnou lepšího postu," zašklebil se Matthew a pohladil kohoutek pistole. "Po našem zásahu."

"…no a tak jsme se dostali sem. Místo toho, abych se opalovala na Havaji, užívám si romantický pobyt uvnitř pyramidy," dokončila Nica vyprávění.
"Hezké," zasmál se Rudolfus. "Mám rád pohádky."
Na to si Monica opovržlivě odfrkla. "Zpochybňuješ snad pravdivost mých slov?"
"Jen poukazuji na skutečnost, že části jako: a tak jsme se nechtěně dostali do bitvy, nebo, nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem bojovala proti Luciusovi, neznějí příliš věrohodně," odvětil klidně a Nica po chvíli přemýšlení přikývla.
"Máš pravdu. Měla jsem spíš říct něco jako: nemám ponětí, co se semnou dělo. Asi mě někdo ovládal Imperiem a pak mi vymazal paměť."
"Jistě, teď ti věřím skoro i já," zabručel Harry.
"Už toho mám dost!" ozvalo se ledově od Malfoye. "Už dál nechci poslouchat ty nesmysluplné rozhovory a nehodlám sdílet jednu místnost s takovými…barbary! Říkám vám- Ne, já apeluji na váš zdravý rozum...dopřejte vzdělané společnosti v této místnosti alespoň několik hodin ticha!"
"Nechcete s námi sdílet tuto…kobku, pane Malfoy? Brání vám snad něco v odchodu?" zašklebil se Harry ironicky.
"Nevím, jestli jste to zpozoroval, pane Pottere, ale jsme tu zavření a nemůžeme kouzlit! Jakmile se naskytne ta nejmenší možnost opustit toto místo a jeho obyvatele…budu první, kdo ji využije," zasyčel blonďák.
"Možná, že by tu jedna možnost byla," ušklíbl se Harry. "Vy půjdeme blíž ke mně, já vytáhnu svoji MUDLOVSKOU zbraň a stisknu spoušť."
"Špatně jste mě pochopil…jestli tu někdo zemře, rozhodně to nebudu já!" S tím se rázně zvedl ze země, vytáhl Harryho ze sedu a přitlačil ho ke zdi. "Možná vám to tak nepřipadá, pane Pottere, ale stále jsem to já, Lucius Malfoy, který má momentálně obrovskou chuť vás zabít."
Harryho rty se zkroutili do pobaveného úsměvu. "Chcete mě praštit?"
"Ne, to Malfoyové nedělají…Malfoyové využívají skvostnějších způsobů…starobylých bojových umění."
Harry zvědavě natočil hlavu a pozoroval, jak do něj blonďák odstoupil, zaujal bojovou pozici…
Zatmělo se mu před očima kvůli úderu, který schytal a narazil na zeď za sebou. Chytl se za čelist, do které ho Malfoy právě kopnul.
"Umění Savate…Hadí kop," osvětlil blonďák.
Potter na něj chvíli zíral, načež se vzpamatoval a sesul se po zdi na zem. "On mě kopnul!" zaječel. "Proboha! On mi…přerazil čelist!"
To k němu přiskočila Nica a natočila si ho k sobě.
"Cos mu to udělal?" zasyčela na Malfoye a ten se v odpověď pouze samolibě zašklebil.
Harry vyplivl krev a zkusmo pootevřel a zavřel pusu.
"Neprokousnul jsem si jazyk?" zamumlal nešťastně a setřel si slzy, které mu vytryskli z očí.
"Lucie!" vyštěkla Nica na blonďáka. "Měl jsi k tomuhle snad nějaký dobrý důvod?"
"Očekávám určité chování k mé osobě," odvětil klidně Lucius. "A moje očekávání bohužel nebylo naplněno."
"To není DOBRÝ důvod! Tohle je Harry Potter, proboha! Nevíš, jak se máš chovat k vysoce postaveným lidem?"
"Vysoce co-?" zašklebil se pobaveně Malfoy.
"Špatně jsi slyšel?"
Do toho ale vstoupil Harry: "Nico, nech ho, prosím tě," zamumlal. "Co bychom mohli očekávat, potom, co mu udělal Draco. Zrada syna se nemůže brát na lehkou váhu," mluvil s předstíranou lítostí, ale v očích se mu posměšně blýskalo.
"Ty-" blonďák se zarazil. "Naprosto nevím, o čem to mluvíš, Pottere."
"Zradě syna?" ozvalo se překvapeně od Rudlofuse a Harry se ušklíbl.
"Je zbytečné něco hrát, pane Malfoy. Spíš se divím, že tady Rudolfus neslyšel tuto strašnou novinu."
"Co udělal Draco, Luciusi?" povytáhl obočí Lestrange.
"Nic, co by tě mělo zajímat, Lestrangei!" zasyčel v odpověď Malfoy a hodil nenávistný pohled po Harrym. "A ty-…vy, pane Pottere…nemám ponětí, kde jste k této naprosto chybné informaci přišel."
"Ach tak…takže skutečnost, že jsem na něj narazil na ústředí Fénixova řádu je pouze náhoda, viďte?"
"Vaše opovážlivost překračuje všechny meze, Pottere! Můj syn je připraven přijmout znamení, jakmile o to náš pán bude stát!"
"Někdy se nevyplatí vybírat synovi koníček podle vlastních zájmů."
Malfoy, chvíli váhal, než se jeho naštvaný pohled rázem změnil na potěšený. Možná až příliš rychle. "Jak dlouho se podle vás stýká můj syn s těmi krvezrádci, pane Pottere?"
"Nejsem si jistý…možná se s nimi přátelí už delší dobu…pár měsíců…let," zašklebil se, načež si promnul čelist, ve které ho bolestivě píchlo. "Ale měl jsem tu čest ho potkat…o Vánocích, dvacátého čtvrtého, řekl bych."
"V tom případě nemám problém," odvětil Malfoy, snažíc se zamaskovat jakékoliv emoce svým pohrdavým úsměvem. Ne všichni v místnosti mu to však uvěřili. To, co se dělo s Dracem za jeho zády jím zřejmě otřáslo.
"Napadlo mě, že bych vám řekl adresu ústředí Fénixova řádu…víte…abyste měl větší přehled o vašem synovi," pousmál se Harry.
"Skvělý nápad, pane Pottere, byl bych potěšen, kdybych měl větší…ehm…přehled," přikývl Malfoy.
"TO NESMÍŠ, HARRY!" zakřičela z rohu místnosti Tonksová, ale všichni ji ignorovali.
"Ale pak mě napadlo, že by vám to Draco mohl říct sám, ne?" dokončil větu Harry a velice "nenápadně" mrkl na Malfoye. Rudolfus se začal smát a Nica se k němu po chvíli přidala, zato Lucius zmlknul. To jak vypadala jeho rodina v očích ostatních pro něj bylo přednější, než služby pro Pána zla.
"Takže Draco teď pracuje jako špeh ve Fénixově řádu pro Pána zla?" nadhodil Harry zaujatě.
Lucius hodil pohled nejprve na členy řádu skrčené v protilehlém koutě, pak na osamoceného muže chvějícího se na zemi a nakonec na Tanyu a Jacka, kteří usínali, ležíc přes sebe. "Možná."
"Tak to jste na něj asi pyšný, pane Malfoy."
"Jistě. Ale nerad bych probíral tyto citlivé informace před…nimi," sykl povýšeně a přejel pohledem přítomné.
"Možná by vám pomohlo, kdybych je představil," odpověděl Harry. "Kingsley Pastorek a Nymfadora Tonksová, Fénixův řád," začal. "Támhleto jsou Janie a Teddy…Whiteovi," kývl na Jacka a Tanyu. "A ten tajemný muž, který vypadá že bude každou chvíli zvracet je…Mundungus Fletcher, z řádu," poznal zlodějíčka i přes blonďatou paruku, co měl na hlavě.
"Připadá mi, že Fénixové mají dneska početní převahu," nadhodil Rudolfus. "Nezdá se ti to málo…nebelvírské, Harry?"
"Převahu? Jsme tři, vás, Smtijedů, je šest. To bych neoznačil za velkou převahu," ozval se útočně Kingsley.
"Tři na šest," odfrkl si Rudolfus. "Asi jste si spletl strany. To vás je šest, vlastně-"
"Šest?" zasmál se bystrozor. "Vidíte dvojmo, Lestrangei?"
"Bohužel. Pastorku, chyba je na vaší straně," ozval se podrážděně Malfoy. "Jsme tu dva. Ti čtyři k nám nepatří, jestli jste to myslel takhle. Zřejmě nemáte přehled o členech vašeho spolku."
"Ha, ha, ha. Tímhle mě nedostanete, Smrtijedi. Myslíte si, že jsme tak naivní, idioti, nebo blázni?" zavrčel Kingsley.
"Proboha, bystrozore, vzpamatujte se! To je Harry Potter!" zakroutil hlavou Rudolfus.
"Ale on není náš!" křikl Pastorek.
"S námi taky nepřišel!" sykl Lucius.
"Tak co tady dělám?" nadhodil Harry a pobaveně sledoval obě zmatené strany.
"Zase nějaká Brumbálova fraška," odfrkl si Malfoy.
"Spíš Voldemortova," odsekla Tonksová. "Nám do očí řekl, že je SMRTIJED!"
"A před chvílí si zabil spojence," vložila se do toho Monica ironicky.
"A co je zase tahle?" zaječel Kingsley. "Ta už vůbec není naše! Není to tak dlouho, co nám zdemolovala ústředí a zabila dva členy!"
"No, Nici…" usmál se Rudolfus.
"Jsou spolu," sykl po chvíli Malfoy. "Když nepřišli společně s námi, ani s vámi, musí tu být s někým jiným."
"Vždyť jsem vám říkala, že jsme tu na výletě," vykřikla Nica.
"Ale ne, oni přišli s námi," ozvalo se. Všichni se otočili tam, kde ještě před chvíli byla zeď. V průchodu teď stáli čtyři postavy. Jedna z nich měla v ruce elektrický ovladač, zřejmě nějak náhradní. "Hmm…čekali jsme více mrtvol," ušklíbla se čarodějka.
"Annien," oddechl si tiše Harry.
"Počkejte, vás znám," vyjekl Lucius. "Lady Ann! Obrala jste mě o dva tisíce galeonů!"
"Eh…možná jste si mě s někým spletl," ušklíbla se.
"Ne, jsem si jistý," zavrčel, zvedl se ze země a vydal se k ní.
"Pozor, umí kung fu," varoval ji Harry.
"Kung fu?"
"Jasně…byl jsem poctěn, mohl jsem si to na vlastní kůži vyzkoušet," zasyčel a poukázala na nateklou čelist.
"Říkala jsem si, že vypadáš hrozně," zašklebila se Annien. "Našli jste to?" povytáhla obočí.
Chvilku trvalo, než všem v místnosti došel význam věty.
"No…tady to není," zamumlala Nica.
"Nehledali jsme," osvětlil to Harry. Jako by se něco zlomilo, přítomní se rozběhli do všech stran, prohledávat každičkou skulinku ve zdi.
"Hele," ozvala se po chvíli Tonksová. "Tady je přívěšek namalovaný."
Všichni v místnosti se otočili na zeď, kam ukazovala. Byla pokryta hieroglyfy, pravděpodobně. Mohli vidět zobrazenou ženu s přívěškem na krku, přicházející do pyramidy…
"Jak primitivní," ušklíbl se Lucius, vztáhl ruku na zeď, ale nečekal, že mu někdo ze zadu podrazí nohy.
"A tohle je zase moje umění. Umění dostat to, co chci," zašklebil se Harry a přejel rukou před obrázek. Ten se mu v ruce zhmotnil.
"Ústup," zasyčela Annien a všichni se rozběhli i s přívěškem z pyramidy, nechávajíc dva Smrtijedy a členy řádu za sebou.
"Miluju ty tvoje hlášky," zašklebila se Monica na Pottera.
"Taky je mám rád."
Vyběhli na volné prostranství před pyramidu, kde na ně však čekalo malé překvapení, mudlovské středisko bylo v obležení Smrtijedů.
Předchozí kapitola - Další kapitola
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Zefa | 10. března 2011 v 21:29 | Reagovat

Gratuluji =) je to BOŽÍÍÍ! ♥♥♥♥♥ A to čekání za to stálo!!! ;) Opravdu!  
Já ty Harryho hlášky taky miluju x'D Prej "Pozor, umí kung fu," !!!! No fakt LUXUS!! xD Nemůžu se dočkat další kapitolky ;)...
Jsem zvědavá jak se to teď vyvine s těmi "Voldyho řiťolezci"...

2 Dean | 10. března 2011 v 22:03 | Reagovat

Fakt perfektná kapitolka. Dobre som sa nasmial na rozhovore Malfoya s Harrym. Tento Harry je super a Nica tiež. :-) Hádam na ďalší diel až toľko čakať nebudeme ale nevadí.

3 Lisa | 10. března 2011 v 22:27 | Reagovat

Jednoduše NÁÁDHERA! Opravdu skvělé, souhlasím se Zefou - Za to čekání to stálo :-D Úžasné hlášky, vývoj, děj, prostě miluju tenhle příběh a pokud chceš konstruktivní kritiku, tak bohužel ode mne jí nedostaneš, já tomu nemám, co vytknout ;-) Moc se těším na další dílek :-)

4 Zulík | 11. března 2011 v 0:04 | Reagovat

naozaj som sa zasmialaa mám velkú radost že fénixou rád zistil že Heri nepatrí k voldimu a zasa nevie gde je sever. :-D

5 safik | 11. března 2011 v 11:08 | Reagovat

dalši skvělá kapitola akorát bych tě poprosil jestli bys nemohla oddělovat různé části dějě jako třeba když se bavili v té kobce a pak jsi přešla k annien tak bys to mohla oddělit aspoň řádkem aby to bylo přehlednější :) jinak nemám co vytknout :)

6 Barbara Black | Web | 11. března 2011 v 12:52 | Reagovat

skvělá kapča, už se moc těšíím na pokračování xDxDxD doufám, že bude brzo :-P  :-)

7 Charli37 | 12. března 2011 v 7:41 | Reagovat

:D boží!

8 Nemesis | 13. března 2011 v 19:33 | Reagovat

Všem hrozně děkuju moc děkuju za komentáře :)) ♥

9 Aria | Web | 19. března 2011 v 10:31 | Reagovat

Skvěléé! Nejvíce se mi líbila ta část, kdy smrtijedi a Řád zjistili , že Harry a spol. není ani s jednou tou skupinou. :-) Už se nemohu dočkat další kapitoly, snad bude brzy. :-)

10 Thanan | 19. března 2011 v 20:20 | Reagovat

naprosto úžasná povídka jako celek a každá kapitola je úžasné dílo! :-) výborně píšeš a doufám že další kapitola bude brzo protože do tohohle příběhu jsem se fakt zažrala :-D

11 Avatar+ | 30. března 2011 v 23:49 | Reagovat

Opravdu povedená kapitola, nejlepší byl ale ten konec :D Moc se těšim na pokračování, doufám, že bude co nejdřív :)

12 nesi | 9. dubna 2011 v 19:57 | Reagovat

☺☻

13 Arathis | 13. dubna 2011 v 13:48 | Reagovat

První reakce::-| :-| :-| O_O  O_O  O_O

Druhá reakce: Prokletí Prokletí Prokletí jou Prokletí Prokletí Prokletí JOOOOOOOOOOOOU ;-)

14 Severka | E-mail | 22. dubna 2011 v 20:53 | Reagovat

Super kapitolka!! Čtu hodně povídek o Harrym, ale ta tvoje je nejlepší! Strašně se mi líbí to tvoje pojetí Harryho. Občas se ale v tom všem ztrácím, když to nemůžu přečíst najednou. Takže to čtu už asi potřetí od začátku, protože si uvědomím, že si nepamatuju, jak to začínalo. Ale vím, že pořád prostě psát nejde (vlastní zkušenost), protože já sem svojí povídku nebyla schopná dopsat ani do 10. kapitoly, kvůli nedostatku inspirace a kvůli tomu, že mi pak začátek začal připadat dětinský. Stejně to nikdo nečetl. V tomhle jsou povídky o Harrym lepší, každý je vyhledává, ale nikoho nenapadne zadat do vyhledávače prostě ,,povídka". Já tě prostě obdivuju, že u toho vydržíš, že to nevzdáš! :-)

15 MagicLilith | Web | 9. září 2011 v 15:38 | Reagovat

Kde jsou další kapitoly ???

16 Vlkuše | 25. února 2012 v 21:07 | Reagovat

Budeš ještě v téhle povídce pokračovat? Je výborná. :-)

17 kelina | 15. června 2012 v 21:21 | Reagovat

Tahle povídka se mi moc líbí, doufám ,že budeš pokračovat :-) Tvůj Harry se mi líbí mnohem víc, než hrdina Potter. Těším se na další kapitolu :-D

18 Blahoslav | E-mail | Web | 29. června 2012 v 10:05 | Reagovat

To se dalo čekat

19 Mellie | 29. června 2012 v 16:23 | Reagovat

ahoj kedy bude ďaľšia kapitolka? Toto je skvelá poviedka a tohto Harryho mám rada. Takže len tak ďalej a nech je ďalšia kapitola čo najskôr.

20 fannaruto | 1. září 2012 v 22:28 | Reagovat

bóže ty mě chceš zabít? u žádné jiné povídky jsem se tolik nenasmála,budeš ještě pokračovat? 8-O

21 fannaruto | 17. listopadu 2012 v 15:01 | Reagovat

skvělé!! u tvých kapitolek se vždy tolik nasměji, doufám, že budeš někdy zase pokračovat 8-)

22 Neko | 29. července 2014 v 20:38 | Reagovat

Tahle povídka je vážně úžasná!!  Doufám, že v ní budeš i přesdlouhou odmlku pokračovat, protože rozhodně stojí zato...! :-D :-D

23 Smithe551 | E-mail | Web | 18. října 2016 v 9:21 | Reagovat

It is actually a nice and helpful piece of information. I am happy that you simply shared this helpful information with us. Please stay us informed like this. Thank you for sharing. debcckdfkkeddbda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.